Od okamžiku sněhové aféry na dálnici D1 se na ministra dopravy Dana Ťoka valí kritika. Od veřejnosti za nezvládnutou kalamitní situaci, od premiéra za měkkost ke svým podřízeným. Zaslouží si ji?

Jistě zaslouží, ale za něco úplně jiného než za zablokování brněnské dálnice. Je tak trochu typické, že veřejnost řeší celkem marginální a ojedinělou událost, kterou jí naservírují média, a nezabývá se podstatnějšími a dlouhodobými problémy. Ne náhodou je to zcela podobný přístup, jaký veřejnost a politici zaujímají k českému premiérovi. Situace s 50 miliony pro Čapí hnízdo je „obrovský problém“, ale že firma pana premiéra (kterou „nevlastní“) inkasuje ročně z našich daní zhruba 3 miliardy korun (tedy 3000 milionů!) skrze český a unijní rozpočet, to téměř nikoho netankuje. Částku 3 miliardy si prostě už běžný občan neumí představit...

A tak máme pana Ťoka pod palbou za banální situaci na hlavní české dálnici, ačkoliv je nutné přiznat, že resort dopravy je určitě jedním z nejproblematičtějších vůbec a každý ministr se v něm chtě nechtě musí utopit. A to nejen kvůli zoufale pomalé výstavbě či rekonstrukci dálniční sítě. Nechápejte mě ale špatně, ministra Ťoka zde ani v nejmenším neobhajuji. Podle mého názoru neměl takto názorově pomatený člověk na svou židli nikdy usednout. Již v roce 2015 jsme mu s tehdejším kolegou Novotným adresovali otevřenou výzvu, kde jsme ho upozornili na nebezpečnost jeho počínání. Ptám se tedy, proč lidem spíše nevadí neustále rostoucí represe, zákazy, příkazy a dozor v osobní dopravě, ačkoliv za dvě desetiletí je již zcela zřejmé, že nefungují? Nevadí drakonická výše pokut, která v Evropě v přepočtu na průměrný plat (ale většinou ani absolutně) nemá obdoby? Nevadí ignorantská podpora eko-šílenství směřující k likvidaci osobní individuální dopravy nejen ve městech? Nevadí, že se z dohledu nad bezpečností silniční dopravy stal bezostyšně a neskrývaně výběr dodatečné silniční daně? Nevadí ani neustálé manipulativní a veskrze lživá prohlášení ministra ve stylu, že Češi jsou nejhorší řidiči v Evropě? Nevadí neustálé zvyšování cen technických kontrol vozidel vlivem rostoucí státní buzerace v této oblasti? Nezajímají nikoho ani skandální návrhy zákonů z dílny ministerstva na další zpřísňování silničních pravidel a sankcí? Nikomu vůbec nevadí, že ministerstvo otevřeně přiznává, ba se tím dokonce chlubí, že policie spoluvytváří předkládanou legislativu? Nejen to je podle mě absolutně nepřijatelný konflikt, protože PČR má vykonávat dohled na zákony, které jim politici naservírují, a ne spolustanovovat pravidla sama pro sebe.

Ministr Ťok prostě funguje v režimu „represe nefunguje - přidáme více represe“. Ne náhodou bylo jeho jediným navrženým receptem na zablokovanou dálnici zakázání jízdy kamionů v levém pruhu (ne že bych kamiony v levém pruhu zrovna miloval). Máme problém? Zákaz to vyřeší! Více represe to vyřeší!

Nutno ovšem poznamenat, že tímto nebezpečným syndromem trpí současně velká část motoristické a novinářské veřejnosti, která v nekonečném zpřísňování vidí spásu. Tito lidé nikdy nedokážou pochopit, že uvolnění pravidel a represe na silnicích by mělo pozitivní vliv na bezpečnost a plynulost provozu. Ojedinělé zahraniční příklady jsou k tomu zcela výmluvné. Lidé by byli (ve své většině) více ostražití, méně by se spoléhali na zákony a jejich vynucování represivními orgány. Chovali by se přirozeně a rozhodně by se nechtěli na silnicích pozabíjet. A ty, kteří by se chovali nezodpovědně, přeci žádná masivní represe stejně nezastaví (nebo snad už zastavila?!).

Opět, nechápejte mě špatně, rozhodně neříkám, že mají být zrušena pravidla silničního provozu. Živě si ale vzpomínám na argumentaci dopravních „expertů“ podobných ministru Ťokovi v době, kdy se zvyšovala povolená rychlost na dálnicích ze 110 na 130 km/h. Varovali před stovkami mrtvol na dálnicích, měla nastat apokalypsa. Nestalo se vůbec nic. A to, že například „užitečná“ přednost chodců na přechodech stojí ročně desítky životů navíc, nikoho nezajímá...

Chcete-li tedy kritizovat pana Ťoka, kritizujte ho za zpátečnické myšlení, za jeho povahu nenapravitelného regulovčíka, za jeho celkové směřování ke zvyšující se státní buzeraci. To jsou ty pravé důvody, proč se člověk jeho ražení nikdy neměl stát ministrem dopravy.