Věci veřejné jako mocenský projekt Víta Bárty skončily. Nejde o žádné Sarajevo 2. Potápějící se loď opouštějí chytřejší z veverek. Nic více, nic méně.

Věc má ještě jeden rozměr. Tak jako je saúdský monarcha ochráncem svatých mešit v Mekce a Medině, pasoval se český prezident Václav Klaus do role samozvaného ochránce te správné verze demokracie. Její alfou a omegou je svobodná soutěž standardních politických stran. Žádná nepolitická politika, žádná dominance nikým nevolených elitářů stojících mimo partaje a usurpujících si právo rozhodovat bez mandátu od voličů.

Nic proti tomu; je to tak správné a má to tak být.

Kdyby král v Rijádu shledal, že svatým místům islámu hrozí v jeho monarchii nebezpečí, byl by povinen zasáhnout. A zajisté by tak učinil.

Nejinak by tomu mělo být i v České republice. Rozumějme: pasuje-li se někdo do role ochránce "partajní demokracie", pak máme právo předpokládat, že jako první rozezná, která partaj je skutečně politickou stranou a která se tak jenom tváří. A že jako první začne v případě nebezpečí bít na poplach.

Václav Klaus varoval během své politické kariéry před kde kým a kde čím. Ať už šlo o takové ohrožovatele demokracie a svobody, jakými byli Václav Havel, Josef Kudláček nebo Václav Fischer, případně o vyznavače multikulturalismu, evropeismu, ekologismu, environmentalismu a jiných politických herezí. Doma i v cizině. Před jeho orlím zrakem politického inkvizitora obstojí málokdo. Včetně třeba Helmuta Kohla, jak si namátkou vzpomínám. Nebo reformátora světového významu Jana Kalvína.

Jak je možné, že při své moudrosti, kterou by mu mohl závidět sám král Šalomoun, a skvělém úsudku, při vzácném daru, schopnosti okamžitě rozlišit politicky dobré od politicky špatného, přehlédl, že Věci veřejné nejsou standardní politickou stranou, ale mocenským projektem Víta Bárty? Jak to, že před nimi nevaroval, ale dokonce vytvářel dojem, že je mu tato politická sekce jedné bezpečnostní agentury snad sympatická. Ostatně svoji přízeň neskrýval ani ve vztahu k čelným osobám VV-ABL, jakými jsou (byli) Vít Bárta nebo Josef Dobeš.

Přiznám se: nerozumím tomu. Jsem zklamán a rozčarován. Nepředstavuje Klausův postoj ve vztahu k VV, ve světlo toho, jaké politické hodnoty vyznává a prosazuje, jeho totální selhání?

Co by si poddaní saúdského krále měli myslet, kdyby v monarchii vznikla skupina, jejímž proklamovaným cílem by bylo mešity v Mekce a Medině destruovat, vladař by se o tom dozvěděl – a nekonal? Dokonce by jim vyjadřoval sympatie? Co by to bylo za ochránce svatých míst?

Jakým, ve světle tohoto podobenství, je Václav Klaus ochráncem demokracie založené na politickém soupeření standardních politických partají, když mu uniklo, co jsou Věci veřejné zač? Přestože si o tom cvrlikali vrabci nejen na okapech Pražského hradu.

Stejskal.estranky.cz