Návrhy, které mají napomoci budoucí důvěře vlády ČSSD, se odrážejí ve známém evergreenu, jako jsou regulace lobbingu, zavedení povinnosti politiků a veřejných činitelů prokazovat od určité částky zdroj svého nabytého majetku a zrušení anonymních akcií. Pokud jsou za veřejné činitele v dokumentu Benešové pokládáni státní zástupci a jejich ženské kolegyně, nebo dokonce soudkyně a soudci, pak je návrh průlomový. A nadějný.
Návrh směřující k politikům mnoho významu nemá. Ti si dnes založí v zahraničí firmu, účet bude obsluhovat pověřený právník a nikdo jim nic nedokáže. Dalík s Řebíčkem to všem předvedli dokonale. Stejná utopie platí i pro firmy s akciemi na majitele. Tak se jednoduše založí někde ta samá v EU, v Česku se jí vytvoří organizační složka s bílým koněm a opět bude probíhat jen marná diskuze o tom, že policie nemá žádné důkazy. Sociální demokraté dokazují, že toho o podnikání mnoho nevědí. To sice jejich právní erudici nezmenšuje, ale kvalita jejich plánu je pak sporná. Představa, že pomyslný oříšek pak rozlouskne obnovená finanční policie, je stejná jako představa, že řecká vláda začne konečně hospodařit. Inu stát se to může. Ale nemusí.
Především v dokumentu chybí pojmenování toho, kdo je s největší pravděpodobností nositel korupce a kdo je její největší ochranář. Nositelem je politik a s ním domluvený úředník, vyvolavatelem je podnikatel uplácející pro získání státní nebo obdobné zakázky a ochranářem je buď policejní vyšetřovatel, nebo státní zástupce. Občas sice najdeme i křiklavý rozsudek, ale jde spíše o výjimky než o pravidlo.
Takže otázky pro ČSSD:
A) Jak ohlídáte politiky?
B) Jak ohlídáte jejich úředníky?
C) Jak ohlídáte nečestné podnikatele?
D) Jak ohlídáte nečestné policisty a obdobné státní zástupce?
Na první otázku A) ČSSD odpovídá, že majetkovým přiznáním. Trochu to pomoci může, ale jen trochu. Co dál hodlá ČSSD realizovat? Zvláště po „grossovských“ zkušenostech? A jak se hodlá s touto minulostí vyrovnat?
Navrhovat u B) pro korupcí prolezlou státní správu zákon o státní službě až příliš připomíná snahu o konzervaci stavu a populistické oslovení potenciálních voličů. To k potlačení korupce rozhodně nepovede. Testy integrity jsou jen testy a elektronizace je jen prostředek, nikoliv cíl práce státních úředníků. Návrh na transparentnost veřejných zakázek pomocí internetu je už lepší, vyžadovaný audit od antimonopolního úřadu (ÚOHS) před vyhlášení zakázky je ale přiznáním očekávaného selhání systému. Vyhlášené zakázky „ušité“ na míru předem připravené firmě se dají dost snadno rozpoznat i bez ÚOHS. Diskutovat o aplikaci zákona č. 82/1998 Sb., O odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je marnost nad marnost a možná by to vylepšila pouhá novela, která by místo slova „možnost“ ukládala státu „povinnost“ vzniklou škodu vyžadovat k úhradě. (Pozn. To my máme radit renomovaným právníkům….?)
K bodu C) navrhované zpřesnění a zpřísnění trestněprávní odpovědnosti firem je už lepší, ale bez vyřešení otázek za A) a B) jde jen o plácnutí do vody.
K bodu D) je zde návrh na obnovení finanční policie. Dál nic. Takže málo.
V ČSSD si vůbec nekladou otázku, KOMU nejvíce korupce vadí a škodí a KDO má na jejím potlačení největší zájem. Celkové řešení pak ČSSD vkládá do rukou státního aparátu, jako by ten za 20 let neprokázal svou téměř mysteriózní neschopnost. Tento aparát se nástupem ČSSD k moci změní? A to tak dalece, že druhdy opomíjená korupce bude náhle těmi samými aparátčíky řešena? Těžko. Sny a zoufalá přání ČSSD na poli korupce možná ještě nějakého voliče osloví, ale opravdu už jen snílky.
Návrhy ČSSD na trvalé špiclováním občanů s opětným zavedením povinnosti uchovávat záznamy o e-mailech, pohybu na internetu, telefonních hovorech a SMS je spíše „murdochovina“ a je těžko přijatelná. Špiclovací stát jsme tu už měli v minulosti dlouhých 41 let.
Dokud nebudou mít občané a slušné firmy možnost se proti státní nedbalosti účinně bránit, do té doby se nic nezmění. Neboť jsou to občané, normální podnikatelé a živnostníci, kterým korupce vadí a škodí, lhostejno, kdo je u moci a tzv. vládne. A jim je v návrhu ČSSD přisouzena nulová úloha. Tak to bude výsledek opět nulový. Jako už je 20 let.
Na otázku „Jak by se tedy mohli zmiňovaní občané a slušné firmy bránit?“ je odpověď jednoduchá. Stačí se podívat do několika zemí v zahraničí. Návod ale nechť předkládají ti, které si jako zvolené zákonodárce ze svých daní platíme. A pokud to neumí, tak zvolme jiné.