POLITIKA: Program, který chci volit

Na síti LinkedIn před časem proběhla diskuse o nutnosti změny v politice a potenciálu pro novou stranu. Vyjádřil jsem jistou skepsi nad tím, když je změna jediným či dominantním ustavujícím motivem politické strany. Politická strana v ideálním případě začíná diskusí (v hospodě, či u žijících klasiků v kuchyni) a následnou formulací hlavních myšlenek, chcete-li ideologie a programu.

Abych nezůstával jen u proklamací, dovolil jsem si zformulovat teze, pro které bych rád hlasoval ve volbách:

• Pro kapitalismus, proti dotačnímu socialismu.
• Pro EU jako zónu čtyř svobod (volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu), proti centralizovanému byrokratickému molochu, který chce regulovat všechno a všude, nejlépe předem.
• Pro NATO, pro naši bezpečnost: zbrojit musíme tolik, kolik je potřeba, ne podle mantry dvou procent. Dvě procenta jsou minimum, ne limit. Rusko představuje bezprostřední nebezpečí. Podle toho se musíme chovat a jednat.
• Pro ochranu přírody, proti klimatickému panikářství.
• Pro technologickou neutralitu, proti taxonomiím všeho druhu.
• Pro malý efektivní stát (obrana, bezpečnost, spravedlnost, zahraniční politika), proti byrokratické hydře, která dusí iniciativu a je nepřítelem produktivních vrstev.
• Pro systém založený na důvěře, proti systému, ve kterém je podnikatel sprostý podezřelý a musí být předmětem neustálého dozoru.
• Pro individuální svobodu a odpovědnost, proti kolektivismu ve všech jeho podobách.

Tak co, kolik procent by získala taková strana, založená na svobodě, odpovědnosti a racionalitě? Obávám se, že deset procent by byl výborný výsledek.