Český premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Konstatuje to závěrečná zpráva z auditu, který souvisí s dotacemi pro firmy z holdingu Agrofert.
„Komise obvykle nezveřejňuje zprávy o auditu ani informace související s auditem, a to až na výjimečné situace jako jsou ty, u nichž existuje velký veřejný zájem na transparentnosti informací,“ píše na webu Evropská komise. Kompletní zpráva je k dispozici v angličtině i v češtině. Podle auditorů je pro závěry zásadní, že Babiš jmenoval všechny činitele fondů, které může i odvolávat. „Pan Babiš tudíž oba svěřenské fondy ovládá a prostřednictvím těchto svěřenských fondů ovládá také skupinu Agrofert,“ konstatuje zpráva s tím, že premiér má přímý ekonomický zájem na úspěchu Agrofertu.
Zveřejnění auditu Evropské komise v týdnu, co Česko svedlo lítý diplomatický souboj s Ruskem, zřejmě také není zcela náhodné. Česko totiž požádalo státy NATO a EU o „razantní podporu“ českého stanoviska ve sporu s Ruskem. Českou republiku podpořilo vyhoštěním ruských diplomatů Slovensko a Pobaltí, další státy kromě „zásadní podpory“ neudělaly zatím nic. Nyní tedy mají tyto státy k dispozici výsledek auditu EK a mohou tak svou podporu Babišově kabinetu „mírnit“, protože Babiš „krade“?
Další zajímavostí auditu je stanovisko, že Babiš je ve střetu zájmů od 9.2.2017. Počátkem roku 2017 totiž splnil Babiš podmínku novely českého zákona o střetu zájmů a převedl Agrofert do svěřenských fondů. Notářský zápis o tomto aktu má datum 1.2.2017. Z data údajného střetu zájmu českého premiéra tak vyplývá jeden zásadní paradox. Kdyby poslanecká sněmovna nepřijala novelu o střetu zájmů a Babiš nepřevedl Agrofert do svěřenských soudů, k jakému datu by Evropská komise rozhodla o Babišově střetu zájmů? Nebo můžeme otázku otočit a ptát se, jak to, že majitel Agrofertu nebyl ve střetu zájmů v době, kdy jeho firma nebyla ve svěřenských fondech?
Nezapomeňme rovněž, že Česko má v Evropské komisi svou zástupkyni – Věru Jourovou. Její opětovnou nominaci jsem mimochodem tvrdě kritizoval. Nyní se ukáže, jak velkou chybou bylo její jmenování do funkce nejen pro Česko, ale zejména pro jejího navrhovatele Babiše. Jourová jistě audit neodmítne tak, jak to udělal Babiš, ale bude dál pokračovat ve své „proevropské politice“ – vše, co Evropská komise udělá, je skvělé.
Podle Lukáše Dolanského, zpravodaje ČT v Bruselu, jsou závěry auditu vykonatelné a Česko se sice může odvolat k Evropskému soudu, ale odvolání nemá odkladný účinek. Podle auditu jsou ve hře dotace ve výši bezmála 300 milionů korun. Ty by Česko muselo Bruselu vrátit a mohlo by tyto dotace vymáhat právě na Agrofertu. Pokud Babiš tvrdí, že Česko „nic vracet nebude“, nemluví pravdu. Dolanský navíc tvrdí, že případné soudní spory se mohou táhnout roky.
Piráti přišli s tím, že Babiš vyčerpal neoprávněně 20 miliard korun (!), totiž, jak tvrdí Ivan Bartoš, přišli na to jejich „analytici“. Tady se zřejmě počítá tak, že se sečtou dotace pro Agrofert od počátku působení Babiše ve vládě (po volbách 2013). Prostě, piráti fakt nejsou „troškaři“.
Ukazuje se tak plasticky, že proevropská politika Andreje Babiše nestojí Evropské komisi vůbec v cestě. Ostatně, máme již v Česku piráty, kteří by proevropskou politiku v případě jejich vlády ještě více „poevropštili“. Také se to nechá vyložit tak, že čím více se Babiš snaží působit „proevropsky“, tím víc mu to EK „oslazuje“ podle pořekadla „za dobrotu na žebrotu“.
Jaký dopad to bude mít na pozici hnutí ANO, je také zajímavou otázkou. Možná, že Babišův souboj s EK by mu mohl pomoci u těch voličů, kteří v posledních měsících „utekli“ k SPD Tomia Okamury. SPD totiž zaznamenává zřetelný vzestup a podle STEM se její podpora blíží podpoře koalice SPOLU. Ti by se mohli Babišovi částečně vrátit. Audit EK totiž posílí tu složku české politiky, které se vcelku trefně přezdívá „Antibabiš“. A jak známo, právě tato politika udržovala preference ANO na nejvyšších hodnotách.
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz