Na nesrovnalosti okolo korunových dluhopisů, které koncem roku 2012 vydala společnost Student Agency Holding upozornily webové stránky Hlídací pes, a posléze se jim věnovaly i zprávy dalších médií včetně Hospodářských novin.

Jisté je, že dluhopisy s dvanáctiprocentním úrokem a celkovou hodnotou 900 milionů korun drží majitel holdingu Radim Jančura. Díky tomuto manévru může Jančurovo impérium snížit odvody daně z příjmu a ještě předat svému majiteli nezdaněné peníze. Samotná Student Agency tvrdí, že všechno proběhlo podle zákona.

Vlastně šlo jen o to, převést spřízněné dopravní podniky pod jednotnou holdingovou strukturu a uvolnit peníze na investice. Jak to bylo přesně s inzerovanými investicemi, není dosud jisté, fakt, že se po zmíněné operaci snížily státu daňové příjmy o desítky milionů korun ročně, vyplývá z novinových článků ovšem zřetelně.

Jde o typicky nepříjemnou zprávu, a to nejen pro samotného podnikatele Jančuru. Běžný daňový poplatník je konfrontován se skutečností, že koncem roku 2012 existovala cesta, jak optimalizovat daně.

Nepříjemný pocit, že ti bohatí mohou obcházet daňové zákony a že se jim za to nic nestane, ještě posílí ve chvíli, když si člověk přečte na stránkách Českého rozhlasu seznam asi 500 firem, které vydaly koncem roku 2012 korunové dluhopisy. Často jde o docela známé společnosti.

Fáma poroste dál

Většinou šlo o menší částky, než v případu Student Agency, existují však i větší emise a není těžké dohledat, že také v jiných případech dluhopisy zůstaly ve vlastnictví spřízněných osob či firem. I kdyby průměrná emise dluhopisů umožnila optimalizaci desetinové částky ve srovnání se Student Agency, projevilo by se to při výběru daní výpadkem dvou až tří miliard korun ročně.

To už je značná patálie a bylo by dobře celý případ rozkrýt a vysvětlit. V mnoha ohledech totiž připomíná události, kterým se v novinových titulcích říkalo solární tunel.

Koncem roku 2010 nabízel stát vysokou výkupní cenu za elektřinu z fotovoltaických elektráren, proto byly instalovány výrobny, které od té doby inkasují od státu ročně částky rovněž v řádu miliard, přitom bez jakéhokoli užitku pro energetickou soustavu či její další rozvoj. Třeba k optimalizacím v takových rozměrech tentokrát nedošlo, bylo by však dobré podezření vyloučit, případně zabránit dalším ztrátám pro státní pokladnu.

Vážnost situace je zřejmá. Řešit ji chce vláda tím, že firemní dluhopisy zdaní, není ovšem jisté, jestli stihne prosadit potřebný zákon do voleb. Sněmovna vyzvala Finanční správu, ať situaci zmapuje, a její generální ředitel Martin Janeček také prohlásil, že se tomu věnuje speciální tým. Zároveň však upozornil, že ho sněmovna nemá co úkolovat a že tedy poslancům neřekne, co při kontrolách zjistil. Dají se tedy čekat spory o to, jestli může tak výbušné informace tajit.

Případ bude patrně ještě eskalovat. Leccos se o vydaných dluhopisech lze dočíst v obchodním rejstříku a tak ani nebude příliš obtížné sestavit nový seznam firem, u kterých nepůjde vyloučit, že dluhopisy využily k daňové optimalizaci. Fáma poroste dál bez ohledu na to, jaký má věcný základ.