Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

JE VYSTOUPENÍ Z EU ŘEŠENÍM?

Často se tu v diskusích předkládá názor, že EU je špatnou, dirigistickou organizací, podobnou RVHP. Řešení? Vystupme tedy z ní.

        Nikdo už ovšem neříká, jaká je k členství v EU varianta - co udělat po vystoupení. Nedělejme si plané iluse. Jsme malou zemičkou, která by si jen stěží dlouhodobě udržela svojí neutralitu. Nejspíš bychom po čase opět "byli přimknuti" k mohutnému to dubjisku tam na východě. Vladimír Vladimírovič by tak jistě s radostí učinil.

       Myslíte si stále ještě, po předchozích 41ti letech (1948 - 1989) neblahých zkušeností, že by vystoupení z EU bylo tím nejlepším řešením? Zná někdo další rozumné řešení? Sem s ním!

Pane Vyhnalíku,

my oba si pamatujeme, jak statistiky (tajné) o RVHP (spolku to cocialistů) vykazovaly také klesající tendenci.

Pro lid a na sjezdech KSČ bylo vše naopak. Dohnat a předehnat! Dnes podobně.

Všimněme si jmen s hesly "VÍCE EVROPY". A pamatujme si je.

Nemá to cenu, jest to zabetonované na příštích deset let.

Re: Pane Vyhnalíku,

Patří pod "Festina lente".

Asi moje chyba.

Já poprve půjdu volit europoslance

Budu samozřejmě volit Svobodné.

Re: Já poprve půjdu volit europoslance

Již 25 let volím ODS. Pozor, berte jen jako zprávu, že "to není vo počtu hnutí ve vobálkách do urny".

Volby jsou rámcová filosofie, kdo si od nich slibuje čtyřletou obměnu kádrů/kravaty/vody po holení, ten většinou skončí u modifikace bolševiků. A neví čí je.

A dobře děláte.

Když tomu nerozumíte, tak je správné, že zůstanete sedět doma a necháte raději rozhodnout ty chytřejší. Kéž by tak dělali všichni pitomci, nebyl by tam ten "vyjednavač" teď ani dříve.

Ať spáchá sebevraždu

Autor asi není idiot, ale nejít k volbám protože se mi nelíbí dosavadní práce EU politiků? Autor by měl tedy spáchat sebevraždu, aby se už nepodílel na špatnostech tohoto světa.

Neidentifikace s EU

"Jsou tu prostě oni a my."

Lide se se socialismem nikdy neidentifikuji, protoze v podstate jde o nasilnicky rezim, ktery nemuze nez tihnout ke svemu utuzovani. Castecny socialismus vzdy tihne k totalnimu socialismu, a cim totalnejsi, tim mene se s nim lide nejen identifikuji, ale naopak, tim vice jej berou jako nepratelsky.

Ja k volbam nepujdu

abych nedodaval nikoli jen tem nasim saskum, ale cele Unii legitimitu.

Neverim na nejakou reformu EU, cemuz by se dalo pomoci zvolenim nejakych lepsich zastupitelu. Socialismus se neda reformovat, da se jen svrhnout, anebo ignorovat, kdyz je na ignorovani jeste dost svobody, coz dnes zatim jeste je.

jít k volbám

Jsme svobodní lidé. Proto si vybereme podle našeho názoru ty nejlepší a půjdeme je zvolit. To je to minimum co můžeme udělat pro naši svobodu a budoucnost. I když jsme jen jedinci ze stamilionů voličů v EU.

Nejsem volič pana Okamury, ale je mi sypatický jeho boj za referendum. Teď naposledy si rozhodli, že nezavedou minimální mzdu a nekoupí Gripeny. Také bych chtěl mít šanci ovlivnit některá zásadní konkrétní rozhodnutí přímo a ne jen prostřednictvím poslanců a senátorů.

Re: jít k volbám

Pardon, vypadlo mi slovo Švýcaři.

Já nikdy u voleb do EU nebyl a

necítím potřebu o tom psát.

Ale ono to tak je:

Nejsme součástí onoho společenství. My, lidé. My, občané ČR. Nemáme právo mluvit do věcí EU přímo. Prostřednictvím referend, pomocí nichž jedině můžeme prosadit a ukázat svou vůli. Pomocí referenda jsme mohli pouze vyjádřit svou vůli při rozhodování o vstupu do tohoto společenství. Od té doby se však mnohé změnilo a k těmto změnám jsme se vyjádřit již nesměli. Mám na Mysli konkrétně Lisabonskou smlouvu, která učinila EU zcela jinou, než do jaké jsme vstupovali. A tady nastupuje ono " my a oni". Pokud "my" nebudeme mít možnost se přímo vyjadřovat ke změnám, které činí EU jinou, potom bude následovat vždy ono "my" a "oni". My - lidé a oni - evropští úředníci. Je to totiž zcela stejné, jako když hovoříme doma v ČR a používáme stejné přirovnání . "My" -lidé a "oni"- politici a jejich politické strany. Lidé a politické strany, to jsou antagonistická uskupení, kdy lidí je obrovská většina a politiků a jejich politických stran zase směšná menšina. Toto platí v jakémkoliv státě, tedy i demokratickém. A právě proto, aby  tento rozpor nenabyl vrchu, aby se netvořilo ono "my" a "oni", musí se k věcem obecným vyjadřovat lidé a občané přímo a nikoliv zprostředkovaně přes nějaké politické strany, které nikdy nemohou být demokratickými zástupci občanů.