Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POLITIKA: Proč nepotřebujeme kraje
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Kanioková 6.10.2016 22:571*****
|
|
|
R. Tichý 6.10.2016 20:25Politik na okrese je jeste dosazitelny ke zfackovani, takze se musi snazit plnit vuli svych volicu. |
|
|
J. Kanioková 6.10.2016 23:22Ano, a nejen to, i k volbám je jeho blízkost k voličům výhodná, spousta z nich ho zná zblízka. Volby do vzdálenějších institucí - teď jsem si prohlížela krajsou kandidátku u nás... neznám ani jednoho, ani nikoho, koho bych se na ně mohla poptat.. Čili volit můžu jen lidi, o nichž nevím vůbec nic.. |
|
J. Krásenský 6.10.2016 19:47Po listopadu 1989 byly zrušeny kraje, z důvodů byrokracie a "správa blíže k občanům". Na konci devadesátých let přišly strany a mocní k názoru, že je třeba zřídit "vyšší územně právní celky" neboť si to EU přeje. Dnešním krajům se pak dlouhá léta nemělo říkat kraje, protože by to kolidovalo s prvním rozhodnutím kraje zrušit. Co si pamatuji, velkým zastáncem nových "územně správních celků" byl Václav Havel, stejně jako kritikem bývalých krajů. Čest jeho památce. |
|
|
J. Kanioková 6.10.2016 23:30Ano, EU by moc rádo regionalizaci, aby snížila význam nár. států, a pak, později.. přeshraniční celky.. atd. atd.. |
|
|
K. Janyška 6.10.2016 15:05EU je však potřebuje. To je problém. Velký... Dzp. |
|
|
J. Chaloupka 6.10.2016 12:44Pan Alda má pravdu, byl to strach z oddělení Moravy, který stál za vznikem krajů. Bártu ovšem vzal čert a Moraváci jsou zticha. Teď si musíme poradit se 14 ministáty, kde vládnou vládci jako je třeba Hašek. Jestlipak někdy někdo spočítal kolik bychom ušetřili za správu těch 14ti krajů? |
|
|
A. Alda 6.10.2016 14:48Změna je možná jedině ústavním zákonem. A žádná politická strana si na to netroufne, protože všechny se skládají z politiků opírajících se o krajké výbory. Snad kdyby účast ve volbách do krajů klesla pod 10 procent, dalo by se s tím něco dělat... |
|
|
L. Severa 6.10.2016 12:44Bohužel následkem toho ztratila některá okresní města na významu. |
|
|
A. Alda 6.10.2016 14:41Tak musí správně reagovat. Podporovat místní podnikání a stát se tak ekonomickým centrem nadokresního významu. |
|
|
J. Kanioková 6.10.2016 23:27Já jsem v bývalém okr. městě, ale budovy, prostory, které k "okresu" patřily, jsou dodnes plné kanceláří, tak jak byly. A prakticky s téměř stejnou činností. Dokonce se tam nedávno i přistavovalo.. |
|
|
Z. Rychlý 6.10.2016 11:10Morava, Čechy, Slezsko, kraje, okresy - to jsou hračky pro dětinské dospělé. Jediným správným principem by měl být takový systém výběru daní, aby jich co nejvíce zůstalo v místě vzniku. Městě, či vyšším samosprávném celku (přikláním se osobně ke kraji). Jedno zda v Čechách, nebo na Moravě. Jeden bude bohatší, jiný chudší, ale pokud jsou pravidla stejná..... Jakmile se začne přerozdělovat to vybrané přes nějaké centrum - dojde zákonitě k x-centrizmu. Různé vyrovnávání potom akorát posílí korupci, a dotace pak brání skutečnému podnikání. Centrum by totiž mělo žít z toho, co jim zěmě, kraje, či regiony (vyberte si název podle libosti) na základě pravidel milostivě pošlou a uvolní - jako ve Švýcarsku. A my troubové abychom to posunuli na ještě vyšší level, začali jsme daně přerozdělovat přes Brusel. No to jsme to vyhráli. Přerozdělování daní, to je alfa a omega úvah o velikosti správních celků. Máme to úplně obráceně. Centrum vybere, a ostatní lízají milostivou přerozdělovací ruku. Mělo by to být naopak. |
|
|
A. Alda 6.10.2016 9:51Buď to nevíte, nebo to zamlčujete. Když se zjistilo, že se nelze zabránit rozpadu federace, začala ČNR horečně tvořit novovou ústavu, ve lhůtě přímo vražedné. V ČNR tehdy seděla i moravská strana Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko (https://cs.wikipedia.org/wiki/Hnut%C3%AD_za_samospr%C3%A1vnou_demokracii_-_Spole%C4%8Dnost_pro_Moravu_a_Slezsko) a ke schválení nové Ústavy byly zapotřebí i jejich hlasy. Oni však svůj souhlas podmiňovali obnovením zemského zřízení, obnovením historických Země Moravské a Země Slezské (či aspoň Země Moravskoslezské z roku 1928). Toho se tehdejší nejmocnější český politik pan Klaus velmi obával - nechtěl, aby štěpení státu pokračovala a obnovení moravské právní subjektivity tuto možnost nabízelo. Uzavřel proto s nimi kompromis a do Ústavy se dala formulace, že budou zřízeny vyšší územně samosprávné celky, které se budou jmenovat země nebo kraje podle toho, jak se samy rozhodnou. Ale nikdy je nenechal zřídit, protože HSDMS už k ničemu dalšímu nepotřeboval. Jakmile vypadli Moravané z parlamentu, nechal vydat ústavní zákon o vyšších územně samosprávných celcích, kterým vymazal z Ústavy slovo země a určil, že to budou kraje. Tehdy právě se licitovalo o tom, o jaká území půjde - a v zájmu roztříštění Moravy zvítězila koncepce 14 krajů + Praha. Alo do života to i tak odmítal uvést jako věc nepotřebnou, jako pouhý důsledek náhodné politické situace pro praktický život národů a jejich státu nepotřebnou. |
|
|
A. Alda 6.10.2016 9:59pokračování Když však šla ODS od válu a k moci se dostal Zeman, snažil se Ústavu naplnit a v rámci své šílené "legislativní smršti" vydal nejen nové obecní zřízení, jímž obce poškodil a jejich svobodu zmenšil (výrazně), ale také zákon o krajích k naplnění ústavního zákona o VÚSC. Nutným důsledkem vzniku krajů byl však zánik okresních úřadů. Vzhledem k ústavnímu právu zákonodárné iniciativy krajů a rychle vznikající závislosti poslanců na krajských stranických orgánech bylo jasné, že kraje se třemi (KV) či čtyřmi (Zlín ad.) okresy budou usilovat o zrušení okresních úřadu, aby si mohli s obcemi rozdělit jejich pravomoci a působnosti (neboť každý politický subjekt usiluje o více moci - zákon tendence k expansi je základním zákonem politiky). Aby k tomu nedošlo živelně a neřízeně, slíbilo ministerstvo vnitra krajům formou zákona, že do dvou let okresní úřady zruší a jejich kompetence rozdělí mezi kraje a obce. No a protože těch 6300 obcí je velikosti rozmanité, bylo jejich rozdělení na trojky, dvojky a základní praktickou a nechtěnou nutností. I ta nejdelší cesta začíná prvním krokem. V případě dnešního chaosu v územní správě (státní i samosprávné) byl ten první krok učiněn ve volbách roku 1992. |
|
|
A. Alda 6.10.2016 10:03osobně si myslím že vhodným uspořádáním pro náš stát by bylo vytvoření pěti samosprávných zemí: Praha (s okolím), Jihozápadní Čechy, Severovýchodní Čechy, Morava, Slezsko (s připojením moravské části Ostravska). A v rámci těchto samosprávných zemí by pak měly být obnoveny okresní úřady jako orgány státní správy. Okresy jako subjekty samosprávné rozhodně nedoporučuji - válka o moc mezi okresy a obcemi by byla příliš intenzivní pro jejich velkou blízkost. Jen podotýkám, že okresy jako územní jednotky stále existují. Zákon č. 36/1960 Sb., jimiž byly vymezeny, stále platí, byť ve znění řady novelisací. |
|
|
T. Marný 6.10.2016 12:10Re: osobně si myslím Až na tu Prahu ( s okolím ) by to bylo přijatelné. Ještě mít ty politiky, kteří se k tomu uskutečnění odhodlají. V potaz musíš dnes brát velkou Prahu a té je už až dost ( na východě začíná hned za městem Říčany ) . Nebo by to bylo určeno kružnicí ze středu Prahy ? |
|
|
A. Alda 6.10.2016 14:54Praha a Středočeský kraj tvoří složitý problém, ke kterému si netroufnu jen tak se vyjadřovat. Okrajové části středočeského kraje lze jistě přičlenit k sousedním krajům, ale myslím, že ne celé okresy. Např. část okresů Beroun, Rakovník, Příbram by určitě bylo lze přičlenit ke kraji Jihozápadní Čechy - ale ty části těchto okresů přiléhající k okresu Praha - západ asi už ne, to by tamní lidé nesnesli. Například taková Dobříš by určitě nechtěla potřit pod Plzeň, i když je jen pár kilometrů od Příbrami. Naopak Rožmitál do jihozápadních Čech zcela zjevně patří. Takže myslím, že by se v jednotlivých obcích dnešního Středočeského kraje muselo udělat referendum k tomu, zda chtějí patřit k sousednímu nově vznikajícímu kraji Jihozápadní Čechy či Severovýchodní Čechy nebo k Praze (Kraj Praha, nikoli město Praha). |
|
|
J. Lancik 6.10.2016 16:34Re: Praha a Středočeský kraj tvoří složitý problém, Co z toho plyne pane Aldo? Navrhjute slozita reseni a pri to tom staci navrat ke stavu z roku 1918! Tri zeme, tri zemske snemy a tri zemske samospravy a politicke okresy, nic sloziteho staci to jen opsat. Ne to co udelali Zeman a Klaus kdyz opsali od Gottwalda jeho 14 kraju z roku 1949 narizene mu Stalinem. Jen s tim rozdilem, ze byli mnohem zlovolnejsi kdyz nenejvyz odpornym zpusobem zprasili historickou zemskou hranici! Poslechnete si P. Pitharta co o ni rika. !200 let stara nikdy nemenena, nikdy sporna je narodnim pokladem. Nakonec zemske zrizeni je stredoevropska specifika, kraje byly narizeny Gottwaldovi Moskvou a do stredni Evropy nepatri! Cesi by si meli uvedomit, ze je treba jednat fair play a ne podle jako Klaus jak sam pisete. Pro me se zachoval k Slonzakum a Moravakum jako hajzl a zrovna tak Zeman. Hrat fair, to je co Ceska republika nejvic potrebuje! |
|
|
L. Severa 6.10.2016 10:06Re: pokračování Zajímavé vysvětlení, ovšem pane Aldo, je to dedukce, nebo vycházíte z hodnověrných podkladů. |
|
|
A. Alda 6.10.2016 10:09Všechno jsem to zažil a pamatuji si to. Když mi nevěříte, zalistujte si sbírkou zákonů. A podívejte se na složení parlamentu v příslušných dobách. |
|
|
L. Severa 6.10.2016 12:40Re: Všechno jsem to zažil a pamatuji si to. Přece jsem neuvedl, že Vám nevěřím, jen mne zajímají zdroje. Někdy se zde dočtu velmi divoké spekulace. |
|
|
A. Alda 6.10.2016 14:44Re: Všechno jsem to zažil a pamatuji si to. Zdrojem je moje paměť a důkazem sbírka zákonů (http://www.zakonyprolidi.cz/) a parlamentní archiv stenografických záznamů (https://www.psp.cz/eknih/index.htm). |
|
|
A. Alda 6.10.2016 10:16A ještě doplňuji, že v zákoně o krajích byla uvedena formulace, že kraje se nesmí spojovat - viz § 24 až 26 krajského zřízení v původním znění a v dnešním znění: zákon se snaží zabránit spojení moravských krajů v Zemi Moravskou. Však si to přečtěte. |
|
|
J. Kanioková 6.10.2016 23:31Pane Aldo, díííky..
|
|
J. Franke 6.10.2016 7:45A co ministerstva? Proč Švýcarům stačí jen polovina našich? |
|
D. Polanský 6.10.2016 9:31Protože Švýcaři chtějí být bohatí. Moc úředníků růstu bohatství spolehlivě zabraňuje. |
|
|
P. Dvořák 6.10.2016 9:36Re: A co ministerstva? Řekněme to jinak. Švýcaři mají tolik ministerstev, kolik je jich třeba. My jich máme dvojnásobek. :-)) |
|
|
A. Alda 6.10.2016 10:08A jste si tím jist, že jich mají méně? Švýcarsko je konfederace a jednotlivé jejich kantony mají mezinárodně právní subjektivitu. Moc konfederačních orgánů je malá, moc kantonů velká, včetně práva z konfederace vystoupit. Proto také konfederačních ministerstev je málo, neboť správu jednotlivých kantonů zajišťují kantonální správní úřady. A ty je tedy nutno do počtu švýcarských ministerstev započítat. |
|
|
J. Lancik 6.10.2016 17:51Re: A jste si tím jist, že jich mají méně? Cesko-moravsko-slesky narod ma do dospelosti naroda predaleko. Na Svycarech hodnotim pres rozdilnost jazyku jejich vzajemnonost, sounalezitost. V dobach dovrych i zlych jako za poslednich dvou svetovych valek kdy se vzajemne zabijeli Nemci a Francouzi, francouzky a nemecky mluvici Svycari svou vzajemnost zachovali. Obavam se, ze k tomu mame opravdu predaleko. Nedovedu si predstavit, ze by Svycari jeden z kantonu zrusili jako to udelali Cesi Moravanum nebo Slezanum. Nebo, ze by urvali kousek jednoho a pripojili k druhemu, nebo v Nemecku treba kousek Durynska by odtrhli a pripojili k Sassku. To presne udelali Zeman a Klaus kdyz udelali z Noveho Mesta na Morave Nove Mesto ve vych. Cechach, Moravske Budejovice jsou nyni v jihoceske kraji, tedy Ceske Budejovice cislo 2. Zrovna tak Moravska Trebova uz neni Moravska. Neco takoveho by bylo ve Svycarsku, Nemecku nebo Rakousku nepredstavitelne, zhola nemozne! Cesi by meli se meli nad sebou zamyslet a jit do sebe, jen tak se da vypestovat sounalezitost a vzajemnost. Nedokazali to ani po roce 1918, ani po roce 1945 (asymetricky model) a nedokazali ani po roce 1989. Dva posledni prezidenti jsou pro narodni sounalezitost a vzajemnost temi nejhorsimi skudci! |
|
|
D. Polanský 6.10.2016 7:26Kraje jsou přerozdělovači peněz. Nic jiného v náplni nemají. |
