Patří mezi dlouhodobé a osvědčené občanské ctnosti chodit k volbám. Ostatně, kdo nevolí, nemá pak morální právo nadávat ostatním, že (údajně) zvolili špatně.

Samozřejmě k volbám jako „bohabojný moravský učitel“ chodím, avšak jedinou výjimkou jsou právě volby prezidentské, které opět okázale buší na dveře naší pozornosti.

K jádru ústavně-právního pudla - ze systémového pohledu nutno shledat, že přímá volba odpovídá prezidentskému systému. Rozumí si se systémem severoamerickým nebo francouzským, ne však s naším českým – středoevropským.

Nalejme si čistého českého piva, v naší ústavně-právní soustavě působí přímá prezidentská volba zcela, ale zcela cizorodě.

Po celé dějiny naší novodobé demokracie byla a je česká kotlina sídlem parlamentní a nikoliv prezidentské republiky. Pomyslný dlouhovlasý skinhead (kulatý čtverec) – přímá volba plodící silného prezidenta, avšak s formálně relativně malými kompetencemi, nedává valného logického smyslu. A především je to prazdroj zbytečných problémů. Koneckonců to jsme s různou mírou intenzity mohli pozorovat za posledních deset let, kdy byl prezident volen
a zvolen přímo. Přímá volba vytváří na Hradě další mocenské centrum, jako by těch šlamastyk již tak nebylo v Česku dost.

Pro pět ran do naší normy norem, proč poslanci a senátoři když v roce 2012 upravovali náš nejvyšší zákon, tedy Ústavu, to tehdy udělali takto setsakramentsky polovičatě? Rozumíte tomu? Když něco dělám, dělám to pořádně, to platí jak pro úklid garáže, tak i pro revizi ústavního práva.

Stranou nyní neponechme ani v poslední době zamlčovaný fakt, že přímá volba prezidenta je
o několik miliard korun nákladnější než volba nepřímá. Nyní by se našemu rozpočtu obzvláště hodila každá koruna. Státní dluh, za který nikdo z politiků nemůže a nemohl (jak slýcháme denně z medií), je aktuálně rekordní. Proč tedy vyhazujeme zbytečně další veřejné peníze?

Z výše načrtnutých důvodů nepůjdu letos volit. Rozhodně nechci přispívat k argumentu politiků a političek, že lidé si přímou volbu oblíbili a proto ji už nikdy nesmíme zrušit. Koneckonců nebyl jsem ani u minulých, ani předminulých prezidentských voleb, více jich (naštěstí) nebylo. Nechci se na rozdíl od jiných spoluobčanů vymlouvat, že nemám koho volit, a proto nepůjdu hlasovat. Nabídka kandidátů je letos více méně standardní, připomíná pizzerii na rohu – žádný zázrak, ale když máte hlad, tak si nakonec vyberete.

Sečteno a podtrženo – nepůjdu volit, jelikož chci návrat tradiční (levnější a systémovější) nepřímé volby prezidenta. Účastí u přímých voleb si nechci sypat další dávku soli do ran, způsobené zmatečnými a nedůslednými ústavně-právními novelami. A basta.

(v modifikované verzi vyšlo v Právu, dne 5.1.2023)

autor je právník a VŠ pedagog