Kosovo, Afghánistán, Bosna, Irák, Etiopie-Eritrea, Libérie, Gruzie - to jsou místa, kde působí přes 800 českých vojáků. Ještě před pár lety by byl nepředstavitelný geografický záběr i pestrost úkolů, jež naši vojáci plní. Máme to zapotřebí?

Na příštích nejméně dvacet let můžeme s jistotou vyloučit možnost tradičního vojenského útoku vedeného nepřátelskou mocností proti našemu - a tudíž i aliančnímu - území. Jsme obklopeni spojenci, evropská integrace upevňuje naše bezpečí a prosperitu a současně vyzařuje stabilitu do svého okolí.

Proč tedy vysílat expediční sbory do vzdálených oblastí? Velí nám k tomu jak realistické zájmy, tak mravní povinnost. Naším zájmem je zabránit konfliktům a hasit je dříve, než destabilizují celé regiony. Ve vzájemně propojeném světě mají i vzdálené lokální otřesy globální bezpečnostní a hospodářské dopady. Z válečných zón a zhroucených států přicházejí drogy, teroristé a organizovaný zločin. Vyznáváme-li univerzální lidská práva a svobody, měli bychom také být ochotni je univerzálně hájit. Ten, kdo toleruje zlo a má přitom možnost a prostředky zasáhnout, se stává jeho spolupachatelem.

Podle vloni vydané Zprávy o lidské bezpečnosti výrazně poklesl ve srovnání s počátkem 90. let minulého století výskyt válek, genocid a masového, politicky motivovaného vraždění. Ve válkách umírá méně lidí. Klesl počet běženců prchajících z oblastí konfliktů. Vymyká se jedině mezinárodní terorismus, jenž v posledních pěti letech vykazuje dramatický růst.

Zpráva vysvětluje tyto trendy především odblokováním akceschopnosti mezinárodních organizací po studené válce. Šestinásobně vzrostl počet preventivních diplomatických misí, čtyřnásobně počet mírových operací. Dvě třetiny mezinárodních zásahů jsou úspěšné.

Současné mezinárodní operace jsou nesrovnatelně složitější než dříve. Zahrnují vojenské akce k nastolení a udržení míru stejně jako civilní činnosti výstavby a rozvoje válkou poškozených států. Česká armáda má na těchto úspěších nepominutelný podíl. Co děláme právě teď?

V Afghánistánu máme asi dvě stovky vojáků na třech místech. Na jihu bojují naše speciální síly proti Tálibánu. Na severu chráníme civilní pracovníky jednoho z mezinárodních rekonstrukčních týmů NATO. Pod naší záštitou se stavějí základní školy, vzdělávají učitelé či opravují zavlažovací systémy. Na mezinárodním letišti v Kábulu působí naši vojenští meteorologové a pyrotechnici.

V Iráku cvičí téměř stovka našich vojenských policistů místní policejní síly. Naši pedagogové učí na vojenské akademii. Spoluzakládáme podmínky pro to, aby si mohli Iráčané sami a co nejdříve spravovat svou zemi sami.

V Kosovu podporujeme pěti sty vojáků mírovou misi OSN. Udržují tam pořádek a chrání bezpečnost národnostních menšin. Z vlastní iniciativy pomáhají Češi místním obyvatelům s rekonstrukcí a vybavováním škol. V Bosně a Hercegovině hlídáme letištní základnu sil EU v Tuzle. V Africe máme pozorovatele v několika akcích OSN. Kromě hlavního cíle - přispívat k dobré věci - mají tyto akce ohromný význam pro zvyšování kvality našich sil. Sebelepší cvičení nenahradí zkušenost z praxe.

Česká republika již není zemí zahleděnou do sebe. Neseme svůj díl odpovědnosti za stav světa, přispíváme k mezinárodní stabilitě. Mezinárodní působení našich vojáků je toho nejlepším důkazem.

Právo, 3.11.

ministr obrany