Přece jen se našly peníze také na zdravotnictví. Uvést nějaký rozumný důvod pro zvýšení rozpočtového schodku z 200 na 300 miliard korun se jistě hodí, proč tedy nepoužít zdravotní pojišťovny a jejich prostřednictvím tolik populární lékaře.
Vládou a sněmovnou ohlášenou částku 500 korun měsíčně navíc za státního pojištěnce si vyžádali ředitelé nemocnic, teď ji také dostali. Letos půjde dohromady o nějakých 20 miliard, a tím se aspoň odbourá část ztráty způsobené výpadkem pojistného.
Možná se v těchto vypjatých dobách, kdy na sestrách a lékařích tolik záleží, nehodí vyptávat, na co se zmíněné miliardy použijí. Přesto však otázka, a zvláště odpověď na ni patří k podivuhodnému příběhu, který právě zažíváme s koronavirem.
Zdravotnictví se neřídí úplně snadno. Ministr tedy tváří v tvář bezprostřední hrozbě ničivé epidemie zakázal plánované operace a výkon nemocnic poklesl na třetinu. Tím se ale nic neušetří, protože zdravotnictví má většinu fixních nákladů, tedy za platy personálu, provoz budov a údržbu přístrojů. Naopak přibyly náklady na boj s koronavirem, tedy především za ochranné pomůcky a za testy. Pokud se k tomu připočte, že oslabila koruna a nedostatkový materiál se kupuje bez ohledu na cenu, pak se 20 miliard ani nezdá tolik.
Přesto nelze přehlédnout, že během nouzového stavu dostávají pojištěnci za své peníze méně služeb. Lékaři se z nařízení vlády a hygienické služby museli soustředit pouze na akutní případy, do kterých patří i nákaza koronavirem, a jinak v zásadě celé zdravotnictví stojí.
Nejlépe je to vidět na provozu intenzivních lůžek. Existují různá čísla, lze však s klidem důvěřovat datům portálu iRozhlas.cz. V Česku je intenzivních lůžek 4,5 tisíce, přitom přes 1500 je rezervováno pro případy nemoci covid-19. Na druhé straně, nemocnice nikdy nehlásily víc než 400 pacientů s koronavirem. Jak ukazují dosavadní data z Česka i Německa, na jednotku intenzivní péče se dostane asi čtvrtina z nich.
Pro Česko tedy platí, že jeho kapacity v klidu stačí nejen pro současný případ, kdy je nakažených 5 tisíc, ale že jich může být až 75 tisíc. Dobrou přípravu je tedy možné ocenit a kritiku přehnaných obav si odpustit. Před měsícem nikdo nemohl vědět, že epidemie proběhne v Česku a skoro v celé Evropě tak uměřeným způsobem.
Přesto je těžké snést představu, že se nepoužívají tak ohromné zdravotnické kapacity, s jejichž využitím by mohli lékaři pomoci tolika lidem. Ve chvílích, kdy se rozhoduje o dorovnání příjmů pro zdravotníky, je také na čase se ptát, kdy se nemocnice a ordinace vrátí do běžného provozu.
Autor je komentátor serveru Echo24
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus