Jde vlastně o jedno a to samé a hlavně, obojí je srdečně nenáviděno politickými elitami celé Evropy. Místo aby tito postižení začali okamžitě agitovat pro svou věc, vysvětlovat přednosti volby nepřímé a vady referend všeho druhu, argumentují prohlášením, že lid je blbý, přestárlý a nevzdělaný. To by měli dokázat a také zdůvodnit, proč jejich vlastní volba tím samým lidem byla dobrá.
Česká republika oplývá vynikajícími politiky. S jasnozřivostí jim vlastní, až na politiky SPD a pár výtečníků, jako jsou Václav Klaus ml., Jakl a pod., všichni vědí, že byli zvoleni do svých funkcí nezodpovědnou a nevzdělanou cháskou, která si nezaslouží nic jiného, než jednou za čtyři roky být připuštěna - tedy k volbám. „Pak táhněte, kam chcete, a neotravujte! My vládnem.“
Proč by měl být prezident volen poslanci a senátory? Anebo, ještě hůře, vybranými elitami jako v Německu? Tam se napřed dohodnou církve, dobročinné organizace a další spolky o tom, kdo bude k volbě prezidenta připuštěn.
Německý spolkový prezident musel být jednou konzervativec, podruhé socialista. Jednou katolík, podruhé protestant. V poslední době k tomu přistoupilo genderové kritérium, ale to se zatím nějak nepovedlo. Teď už je to všechno jedno, hlava státu musí být jen politicky korektní. Volební gremium pozůstává z členů Spolkového sněmu a z volitelů dosazený vládami jednotlivých spolkových zemí, tedy zase vybraných „politickými elitami“ země. Spolkové shromáždění volí a lid kouká. Něco podobného mají i v Afghánistánu. Tam tomu říkají Lója džirga. Vychází to nastejno. Není volba lidem demokratičtější?
Není, tvrdí naše elity. Dlužno zdůraznit, že samozvané. Část z nich se domnívá, že lid není dostatečně vzdělaný, uvědomělý, jak říkávali naši komunističtí zločinci, aby mohl rozhodnout o prvním muži ve státě. Jsou Rakušané chytřejší, nebo snad Švýcaři? Kde je pro to pádný argument?
Co je demokratičtější, než když lid rozhodne, že si přeje jaderné elektrárny a nepřeje euro. Obojí musí vždy financovat on - daňový plátce.
Právě proběhlé volby do parlamentu EU a s ním spojené tahanice o nejvyšší funkce této instituce jasně ukázaly, že všechno bylo k ničemu. Vládnout budou i nadále Německo s Francií a my ostatní budem jen přihlížet. Bonmot, že kdyby volby k něčemu byly, byly by už dávno zakázány, se zase jednou prokázal jako pravdivý.
Ze strany Německa je to už třetí pokus ovládnout, v rozmezí jednoho sta let, Evropu. Tentokrát naštěstí nekrvavý. Francie se přiživuje. Změna, pokrok oproti minulosti, spočívá pouze v tom, že dnes už je nevyvratitelné, že ovládnout někoho násilím není optimální. Stojí to mnoho peněz.
Ale zpět k Švýcarům, kteří jsou ve „vládě lidu“, v Evropě, tak říkajíc číslo jedna. Proč se u nich nepoučit? Jak to, že v době, kdy u nás může provozovat vysoké školství téměř každý - New York University of Prague patří Řekovi a má pobočku v centru světového školství, v Tiraně -, neexistuje nikde katedra, nebo módně Ústav, helvétských studií? Gender ano, Švýcaři ne. Rád bych se mýlil.
Bude nutno začít brzo. Von der Leyen nás chce integrovat, Lagarde nám bude vnucovat členství v klubu dlužníků, respektive v bezhotovostním spolku, kde bude už v rukou elit úplně všechno, i naše peníze. Na jaderné elektrárny zapomeňme! Evropský soud právě rozhodl o zákazu.
Výtečníci jako Švejnar, Niedermayer a podobní se nám snaží namlouvat, že pokud se ještě úžeji než nyní nezúčastníme, nebudeme o ničem rozhodovat. Jako kdybychom teď o něčem rozhodovali.
Každému švýcarskému referendu předchází rozsáhlá informační kampaň, kde jsou voliči o dané věci podrobně informováni. Nic se nevolí ze dne na den, volič má dostatek možností se informovat. To je jen jeden příklad, jak švýcarská demokracie ve skutečnosti probíhá. Vše je k přečtení hned ve čtyřech úředních jazycích. To by snad mohlo stačit i našim jazykově výtečně vybaveným mediálním pracovníkům - aby nás poučili.
Musíme všechno o našem protivníkovi dopodrobna znát, pak můžeme být eventuálně i velkorysí. To říkal svého času Richard Teller, vynálezce vodíkové pumy a poradce prezidenta Reagana. Znát musíme také vše o EU a referendu. To pak můžeme pomalu a s rozvahou zavádět. Když se vyplácí Švýcarsku, proč by nemělo fungovat u nás?
Ani prezident, ani Babiš, ani kdokoliv jiný nás nezachrání. Zachránit se musíme sami, nebo se v Unii rozplynem.