B. Rybák 4.7.2013 12:37

Korporativismus

Zůstal základem politiky ve všech postfašistických zemích, je nedílnou součástí politické filozofie EU jako stále sílící vláda odborářských, "zelených" a "dotovaných podnikatelských" korporací).

Otřepaný levicový pokus nasadit protivníkovi "fašistický" cejch je v případě prezidenta Zemana stejně pitomý jako jindy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Bok 2.7.2013 21:08

Tak nám autor

zase trochu zaklehotal

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 2.7.2013 12:34

Inu, socánkům se nelíbí

socanské metody. Samozřejmě ale jenom tehdy, pokud se týkají jich samotných. Dobře jim tak, levičákům zapráskanejm.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sládeček 2.7.2013 12:00

No, hlavně, že není demokrat,

to by byl problém.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brodský 2.7.2013 10:56

Pravičáci tvrdí, žen žádná opravdová pravice neexistuje

Přívrženci socialismu tvrdí, že žádný opravdový socialismus neexistuje, demokrati tvrdí, že žádná opravdová demokracie neexistuje.Křesťané tvrdí, že opravdové křesťanské království nastane až po smrti. Živí lidé všechno pokazí. Je opravdu chyba v lidech nebo v těch ideologiích?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Křivan 2.7.2013 9:31

Je to jednoduché.

Jsou dva druhy vlád. Liší se podle přístupu k občanovi.

1. Stát je tu pro občany a má občanům sloužit. Stát se stará o to nejnutnější a vše ostatní nechává na občanovi. Ideální demokracie, pravicový princip.

2. Občani jsou tu pro stát a mají státu sloužit. Stát se "sere" do všeho, vše se snaží kontrolovat a řídit, samozřejmě že k většímu blahu občana, který to ale tak nevnímá. Sem patří mnoho režimů, od islámského "Božího státu", přes fašismus po všechny modifikace socialismu. Levicový princip.

A teď se na mě šťouralové a brouci Pytlíci vrhněte.  :-)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 2.7.2013 9:08

Legrační,

jak se levičákům pravda silně zajídá.Co tak pánové uvést nějaké argumenty, které by "Ryčlovy výplody" vyvrátily?Autor opomněl pouze jednu věc, že Mussolini byl až do své smrti socialista do morku kosti a nikdy se tím netajil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Blažek 2.7.2013 7:36

Ryčlovy výplody

Ryčlovy výplody - hanba blít!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Grúbr 2.7.2013 7:16

Autor se nepřiznal ke své původní profesi

Pochopitelně to musí být kuchař, a ne ledajaký! Je to mistr guláše!! Nicméně s názorem, že fašismus je jen jiná forma levicové vlády nemám až takový problém.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Gavlák 2.7.2013 6:47

Kristepane,

to jediné se k tomuhle dá napsat. To je nějaká pravobřehová nemoc? To vám poradil Kubera?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 2.7.2013 5:28

A ještě jedna zajímavá skutečnost

Mussolini pochodoval na Řím za zpěvu husitského chorálu: "Kdož sú Boží bojovníci".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulišek 2.7.2013 3:33

jeste

Kdyz levicovy novinar Mussolini stilel svycarsky exil spolu s Leninem, tak o nem Lenin napsal, ze je nejvetsi nadeji italskeho socialismu. (zle jazyky tenkrat tvrdili, ze tito pratele chytli syfilis od stejne revolucionarky)

Ja bych jen chtel poznamenat, ze me zaujalo, ze po tom co se Leninovi a jeho revolucionarum, po dobyti moci zacal ten jejich statni kapitalismus, ktery samozrejme nazynali socialismem, hroutit pod rukama, nedokazali ani zajistit lidem lidlo a zakladni potreby k zivotu,. Lenin  vyhlasil zmenu. A domnivam se, ze si vzpomel na rozhovory s Benitem, protoze jeho nove vyhlasena politika NEPu (Novaja Ekonomisceskaja Politika ) Mela hodne prvku s fasismu. Povollil vraceni podniku majitelum, pudu sedlakum, a stat jen prisne na vse dohlizel a bral si lvi podil se zjisku, protoze jako predstavitel proretariatu byl take spolupodnikatelem tech soukromniku. System zacal pomerne rychle fungovat a SSSR se zaclo vyhrabavat se srabu a pres vsechny mozne byrokraticke omezeni zlepseni ekonomiky a zasobovani bylo viditelne.  Teprve po Leninove smrti, Stalin vse zrusi a zacaly zase hladomory a nedostatek vseho. Doporucuji tem kdo se o to zajimaji velmi fundovanou knihu spisovatele Jana Benese "Cas vonel snem..."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulišek 2.7.2013 3:01

poznamka

Na rozdíl od Lenina však Duce  nevyhlásil třídní boj, ale program překlenování třídních rozporů. Tyto spolky pak po celé Itálii nejprve zarazily pokusy o bolševické povstání a v říjnu 1922 (přesně 28.X.) „pochodem na Řím“ vedeným všemi 40 poslanci fašistické strany, v jejichž čele mašíroval Mussolini, získaly rozhodující moc v zemi a Benito se stal předsedou vlády

Nu a pak tedy postupně nastal v zemi politický systém zvaný fašismus. Protože to opravdu na čas a ve srovnání s jinými zeměmi vypadalo jako dobré řešení sociálních problémů, příklad si brali i jinde a vzniklo z toho hnutí věru mezinárodní. Že prosakovaly pověsti o nevybíravých prostředcích tohoto režimu? Vlaky jezdily přesně, nezaměstnanost klesala a dokonce britská atentátnice na Mussoliniho (ustřelila mu špičku nosu) byla jen vypovězena ze země. Takže fašisté byli i u nás docela obyčejná politická strana jako třeba komunisté, případně národní socialisté. Na rozdíl od pozdějších nacistů (národních socialistů německých a dělnických) nevyznávali fašisté italští, ani jejich pozdější španělská odnož falangisté, antisemitismus a členy Velké fašistické rady byli i Židé, a to v procentu vyšším než zemský průměr. Překonávání třídních rozporů dělo se zejména za pomoci odborů, kterým dána pravomoc nad zaměstnavateli  a byly to také odbory, kdo jmenoval zákonodárné sbory. Proslavené hlavně tím (také odněkud známe), že se jejich svobodně zvolení zástupcové svrchovaného lidu nebyli schopni dohodnout vůbec na ničem. Tím (jaksi) odstraněno všeobecné hlasovací právo, základní to pilíř demokratického mravu. (Dělo se postupně, nikoli hned roku 1922, například censura zavedena až 1924). Členství v odborech bylo, jak jinak, než povinné. Obdobně zdravotní a sociální pojištění, ani všude v Evropě tehdy věc nikoli běžná. Však když se mělo zavést i v Československu, naši komunisté silně protestovali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek