Dnešní český prezident prý není převtělením dobrého vojáka Švejka. Přesto sdělil před několika dny autoritativním tónem onoho všeznalého muže Českému rozhlasu, že uprchlická (přesněji migrační) vlna, která přichází do Evropy, je organizovaná a řízená Muslimským bratrstvem. Že prý mu to řekli dva arabští politici. Důkazy pro toto tvrzení ovšem nemá.

Odborníci to okamžitě označili za nesmysl, ale co naděláš. Řekl to prezident. Propaganda v Rusku, které se s vlivem Muslimského bratrstva potýká už od války v Afghánistánu, český prezidentský nesmysl opakuje a jásá...

Stejně švejkovským způsobem se český prezident vyrovnal s rostoucí kritikou svých výroků o podezřelých „mladých mužích“, kteří by podle něj neměli ze Sýrie utíkat, ale zůstat a bojovat. Až doposud jsme však od něj neslyšeli nic konkrétního, především ne, na čí straně by měli bojovat, a hlavně pak – za co.

Dnes tedy, díky Českému rozhlasu, máme alespoň částečnou odpověď. Přesně ve stylu švejkovské interpretace čehokoliv bez vztahu k existujícím faktům tvrdí český prezident, že tito mladí muži „mají tři volby, jak za svou zemi bojovat a jak bojovat proti Islámskému státu“.

Podle první ze tří nových konkrétních rad Miloše Zemana se mohou připojit ke kurdským pešmergům na severu Sýrie. Ke které ze tří frakcí pešmergů konkrétně? Dvě podléhají konkurenčním politickým stranám a třetí regionální vládě. Mimochodem, mají za sebou krvavou občanskou válku s tisíci mrtvých. A jak mohou být ne-Kurdové přijati do kurdských národních jednotek, jejichž jediným deklarovaným cílem je obrana kurdských území a institucí? Nebo mají Kurdové na přání českého prezidenta vytvořit nějakou Cizineckou nebo Arabskou legii a bojovat - za co vlastně? První, kdo by se cítil ohrožen rozšiřováním Kurdistánu, by bylo Turecko.

Druhá možnost je podle Zemana „přidat se k iráckým jednotkám a bojovat spolu s nimi“. S prominutím, český prezident úkoluje iráckou armádu, aby bojovala na území Sýrie, zatímco jednotky Daesh – Islámského státu – ohrožují bezprostřední okolí Bagdádu? A co by asi na iráckou intervenci do Sýrie řekli Turecko a Irán? A to raději nebudeme zabředávat do problematiky vztahů mezi sunnitskými a šíitskými milicemi v Iráku a vojenskými jednotkami irácké armády... Tudy cesta zjevně nevede.

A třetí možnost, která je ovšem i podle Zemana „nejhorší“, je „přidat se k šíitským milicím, kde je ale jistá náboženská nenávist“... Kterou takovou milici by pan prezident doporučil? Hizballáh, zařazený od roku 2013 Evropskou unií na seznam teroristických organizací, především kvůli zvěrstvům, spáchaným v syrské válce? Nebo snad měl na mysli sunnitskou Frontu An-Nusra, kterou na seznam teroristických organizací ve stejném roce zařadila Rada bezpečnosti OSN? A proč právě šíitské milice, když více než sedmdesát procent Syřanů jsou sunnité?

Pokud tomu vůbec lze rozumět, má český prezident za to, že Sýrie je v celém územním rozsahu plně obnovitelným státním útvarem z doby před občanskou válkou – nic na tom, že to byla vojensko-policejní diktatura v rodinném balení - a jediným tomu bránícím protivníkem je takzvaný Islámský stát. Upřímně a zdvořile řečeno, takový názor je dnes už poněkud ojedinělý.

Poslední prosincová výměna území mezi Asadovou armádou a povstaleckými skupinami poblíž Damašku znamená konsolidaci alávitského území (s šíitskou a ruskou podporou) pod vládou prezidenta Asada, jehož zbytek Syřanů upřímně nenávidí a nazývá „řezníkem“. Už jenom tento detail Zemanův koncept rekonstrukce syrského státu vylučuje. Stejně jako probíhající paralelní etnické čistky na sunnity, Turky a Kurdy ovládaných územích. Pokud tedy obnovení Sýrie z roku 2010 není možné, za co mají tito „mladí mužové“ bojovat?

Je to stejně hloupé, jako kdyby někdo před více než dvaceti lety radil mladým uprchlíkům z jugoslávských válek, aby neodcházeli a bojovali za obnovení jednotné a bratrské socialistické Jugoslávie...

Ještě předtím, než byl jistý Josef Švejk v c.a k. armádě superarbitrován pro blbost, sloužil podle Jaroslava Haška u letectva. Neuměl řídit aeroplán, a pokud létal, pak jenom jako zátěž. Když však jednou nešťastnou náhodou při manévrech seděl na letišti v letounu poručíka Herziga, shodil omylem čepici z hlavy rumunského majora Gregoresca, který se předtím posadil dovnitř a s velkým zájmem prohlížel páky a kormidla. Hašek důsledky popsal takto: „Poručík Herzig se dopálil: „Švejku, vy osle jeden, leťte ke všem čertům“. „Zum Befehl, Herr Leutnant,“ zvolal Švejk, chopil se výškového kormidla a páky přístroje Morrissonova a aeroplán vznesl se od země s daleko slyšitelnými, pravidelnými výbuchy výborného motoru. Podle Haška pilotování neschopný Švejk nakonec musel počkat, až mu dojde benzín, a šťastně přistál - v severní Africe. Naštěstí – přesto, že se jednalo o světový rekord v dálkovém letu - se to prý ututlalo...

Švejk byl idiot. Nevydával se za něj, jak nám po desetiletí namlouvala komunistická propaganda. Nevěděl nic o ničem, ale mluvit dokázal o čemkoliv a s prostoduchostí sobě vlastní ke všemu nacházel onu zázračnou formuli: „To jsem u nás znal jednoho...(drogistu, řezníka, hospodského, holiče...) Už Švejk totiž věděl, že „ozdrojovat“ informaci jest nutné... A určitě byl tím pádem i „expertem“ na severní Afriku a migrační vlny...

psáno pro www.hlidacipes.org