Kdyby se politici chovali podle výsledků voleb, tak by po volbách levice musela přiznat, že pravozelená koalice sice má stejný počet poslanců jako levice, ale ve volbách dostala o 201 tisíc hlasů více něž levice. Po přijetí tohoto faktu by pak ČSSD s vědomím, že je jediným demokratickým zástupcem levice v Parlamentu, musela nechat pravozelenou vládu vzniknout.

ČSSD však k takovémuto ústupku není ochotna. Důvodů k tomu bude jistě více. Jedním z nich mohou být slabé volební úspěchy ČSSD v minulých volbách. Poslanecká sněmovna je vlastně jediným významným zastupitelským sborem, kde má sociální demokracie výrazné zastoupení. V Senátu je pouze 6 sociálně demokratických senátorů z celkového počtu 81 senátorů. V krajských zastupitelstvech má ČSSD ve Středočeském kraji 12 křesel ze 65, v Jihočeském kraji 7 z 55, v Plzeňském kraji 8 ze 45, v Karlovarském kraji 7 ze 45, v Ústeckém kraji 10 z 55, v Libereckém kraji 6 ze 45, v Královéhradeckém kraji 6 ze 45, v Pardubickém kraji 6 ze 45, na Vysočině 6 ze 45, v Jihomoravském kraji 9 ze 65, v Olomouckém kraji 10 z 55, ve Zlínském kraji 7 ze 45 a v Moravskoslezském 11 ze 65. Rovněž ve velkých městech ČSSD nedominuje. V zastupitelstvu Hlavního města Praha má 12 zastupitelů ze 70, v Brně 11 z 55, v Ostravě 16 z 55, atd. Do Evropského parlamentu se dostali pouze 2 sociální demokraté, přičemž českých europoslanců je tam celkem 24. Nemluvě o tom, že ani prezident není levicový.

S ohledem na výše uvedené lze pochopit, proč se sociální demokracie tak přepjatě snaží ze svého úspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu vyzískat co nejvíce. Její urputnost vynikne ještě výrazněji při pohledu na výsledky voleb v krajích, městech a v Evropském parlamentu, kde je až příliš častým jevem, že KSČM uspěla citelně lépe než ČSSD. Je snadné si představit, že pokud by sociální demokracie nevytěžila před blížícími se podzimními volbami do zastupitelstev obcí a Senátu maximum ze svého aktuálního úspěchu, tak by mohla přijít o pozici jedné ze dvou nejdůležitějších politických stran v České republice. Mohlo by se stát, že tu zůstane pouze jedna velká strana a vedle ní tři nebo čtyři strany středně velké následovány větším počtem malých a miniaturních stran.

Osobní stránka