Co zaráží víc, jsou ztráty zaznamenané v noční pauze mezi druhým a třetím kolem první volby. Lidovecký senátor Josef Kalbáč bude na podzim obhajovat křeslo. ČSSD proti němu lanaří režiséra Trošku, zatímco ODS prý naznačuje, že by mohla Kalbáčovi vyklidit pole. Něco za něco. Na jiné volitele se zkouší hrozba zbavení funkcí a prebend, další mohou být obětí pátrání v estébáckých archívech.
O cennosti hlasů některých konkrétních poslanců a senátorů vrabci na střechách štěbetali již s předstihem. Nemohlo pak překvapit, že v péči lékařů skončili právě ti nejexponovanější. Napravila by to však volba tajná? Vždyť podrazů a nekalostí by umožnila mnohem více, pouze bychom o nich nevěděli. Byli bychom spokojenější?
Klíčové poučení z posledních dní zní: v politice potřebujeme nejen lidi poctivé a slušné (nikoli nervózní hrubiány Topolánkova a Langerova střihu, kteří spustí cosi o prdelích, kdykoli se jim nedaří), ale i pevné a upřímné, co si stojí za svým. Čili nezkorumpovatelné. Takové, kteří jsou odpovědní a připravení nést následky třeba i za neochvějné hájení svého menšinového názoru.
Budiž řečeno k dobru dvojici prezidentských kandidátů, Václava Klause a Jana Švejnara, že oni tuto podmínku splňují. Tím spíš mrzí, že nám oba po vynikajících úvodních projevech z hledáčků kamer kamsi zmizeli a byli nahrazeni exhibicemi anonymních vyděračů a kurýrů s pověstnými igelitkami.
Jenže i sebevědomí a asertivita by měly mít své meze. Co si například myslet o nacionálně-pravicové europoslankyni Bobošíkové, která lačně vpochoduje do ringu na písknutí KSČM? A jaká je vlastně motivace komunistů, když chrlí podobné nápady? Zviditelnit se za každou cenu, postarat se o definitivní vyznění prezidentské volby coby frašky? Jeden by ještě nedávno soudil, že Filipova partaj chce především vplout do salónů a etablovat se jako spolehlivý politický partner. K tomu by jí pomohlo stát se součástí švejnarovské prezidentské koalice. Zato nyní už chybí, aby seznam svých kandidátů rozšířila též o Miroslava Sládka…
Letošní prezidentská volba probíhá jako přehlídka slabostí. Politických stran i jednotlivých volitelů. Pokud ale převládne tendence při druhé volbě „zhasnout“, tedy volit tajně, změní se rovnou v maškarní bál, kdy nebudeme ani tušit, kteří lotři se za maskami andělů skrývají. Do sebe by tak měli jít hlavně voliči a v budoucnu lépe vážit, komu svěří mandát pro správu věcí veřejných.
Právo 13.2.2008