POLITIKA: Předvolební počty a problémy ODS
Bude-li třeba koncem května slunné počasí, hodně lidí odjede na chaty a chalupy a ty politické strany, které mají měkčí voličské jádro, což jsou většinou malé a nové strany, na to mohou doplatit. V současné době podle sociologa Jana Hartla z agentury STEM nejtvrdší voličské jádro mají komunisté a nejměkčí zelení. ODS, která na tom byla v minulých volbách podobně jako KSČM, rozbrojemi a pochroumanou pověstí některých svých politiků o věrný elektorát přišla a je na tom už podobně jako ČSSD.
Druhý důvod nervozity spočívá v tom, že v letošních jarních i podzimních volbách půjde o hodně. Ve sněmovních volbách se rozhodne o tom, jestli získá většinu ODS podpořená malými stranami či ČSSD, která by mohla vládnout s tichou podporou komunistů, jak na to zatím ukazují předvolební průzkumy. V podzimních volbách půjde o to, jestli si udrží pravice převahu v Senátu a kdo zasedne ve vedení měst a obcí. Nepřímo pak půjde i o to, kdo bude mít větší šanci v roce 2013 nahradit prezidenta Václava Klause. I když pro přesnost je třeba dodat, že v roce 2012 proběhnou ještě jedny senátní volby.
Sociální demokraté sice ve svém programu mají přímou volbu prezidenta, ale ústavní většinu, která je k tomu zapotřebí, s největší pravděpodobností neseženou, protože politici napříč politickým spektrem si vliv na volbu prezidenta nenechají vzít. Prakticky by to znamenalo, že ze současných 281 volitelů ve Sněmovně a v Senátu za plné účasti všech by pro změnu muselo být odevzdáno 141 hlasů. Jak známo, současný prezident kandidovat nemůže a sám prohlásil, že i kdyby změna prošla, nebude se chovat „podle modelu středoasijských zemí“.
Dolní komora se po květnových volbách promění celá, ale protože situace po změně volebního lídra v ODS je více v pohybu, než se čekalo, a protože nad malými stranami visí otazníky, navíc si navzájem berou hlasy a samy se marginalizují, dělat prognózy za současného stavu je velmi obtížné.
O něco přehlednější je situace v Senátu, kde se vymění na podzim třetina senátorů: ODS tam dnes má se svými 36 hlasy spolu s TOP 09 a Starostové. kteří mají osm hlasů, dohromady 44 z 81 senátorských mandátů, což představuje většinu. Jenže právě oni dohromady obhajují 18 ze 27 mandátů, zatímco sociální demokraté žádný. Jinými slovy: sociální demokraté mohou jen získat a pravice může o nějaký mandát přijít. Převahu v Senátu získala ODS v roce 2004 hlavně díky krizi v tehdejší sociální demokracii. Kdyby krize v ODS pokračovala, mohla by se situace obrátit. Jediná naděje pro ODS je v tom, že případně červnový kongres, pokud bude předčasně svolán, by situaci uklidnil a zvolil nové a důvěryhodnější vedení.
Problém ODS v porovnání s ČSSD spočívá ale i v tom, že pracuje s těžko srozumitelnými symboly, které jsou nesnadno přeložitelné do přirozeného jazyka, kterému každý rychle rozumí. Zřetelně je vidět toto opomenutí na posledních nápadech obou stran z povelikonočních dní: ODS řekne snížíme výdaje na zdravotnictví a ČSSD pozveme penzionované šéfy FBI, aby u nás potlačili korupci. Sdělení o snížení výdajů na zdravotnictví má v archetypální rovině jednoznačně mínusové znaménko, zatímco odstraníme korupci za pomocí zkušených Američanů, i když jde spíše o marketingový tah, má v té základní struktuře jednoznačně kladné znaménko u každého vnímatele, který není ochoten o problematice hlouběji přemýšlet. To se týká hlavně těch nerozhodnutých voličů. A vzhledem k tomu, že vnitřní struktura ODS je o něco demokratičtější než v Paroubkově ČSSD, kde je možné snáze rozhodovat z centra, nemůže si Petr Nečas dovolit odstranit z kandidátek urychleně lidi s pošramocenou minulostí, což je další moment, který ODS na jaře 2010 znevýhodňuje.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6
(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)
Autor je novinář a spisovatel
