Neviditelný pes

POLITIKA: Předčasné a korespondenční volby?

18.6.2007

Tvůrce ekonomické Modré šance ODS a krátkodobý ministr financí Vlastimil Tlustý na fóru ODS začátkem května na pražském Žofíně pohrozil, že pokud strana nepřijme jeho ekonomickou vizi, bude hlasovat proti vládní podobě ekonomické reformy. Uskutečnění této výhrůžky by prakticky znamenalo i pád vlády a vypsání předčasných voleb. Zdá se, že tato hrozba je již zažehnána a Vlastimil Tlustý pro měkkou reformu by, byť nerad, hlasoval.

K pádu koaliční vlády a předčasným volbám může dojít i z několika jiných důvodů, jako jsou „kauza Jiří Čunek“ nebo podpora amerického projektu výstavby protiraketového radaru v Brdech ze strany ODS, KDU-ČSL a jen části ministrů ze Strany zelených. Kdyby k předčasným volbám brzy došlo, ODS by možná opět volby vyhrála, ale zdaleka ne s takovým rozdílem, jak ukazovaly průzkumy veřejného mínění před více než půl rokem, a novou koaliční vládu by opět těžko sestavovala. Lavírování kolem ekonomické reformy a zmíněné nedořešené kauzy by ODS a stranám její vládní koalice mohly odebrat nezanedbatelný počet hlasů. Zatímco po posledních volbách byl rozdíl v procentech příznivců ODS a ČSSD propastný, podle květnových čísel agentury Faktum by ODS získala 34,5 procenta hlasu a ČSSD již 32,3 procenta. Přitom statistická chyba výzkumu může být až jedno procento. Průzkum společnosti STEM ukázal, že pokud by se předčasné volby konaly v květnu, pravice i levice by podle modelu volebního zisku získaly v Poslanecké sněmovně shodně po sto křeslech. Některé jiné agentury přinesly čísla pro ODS příznivější, ale žádný propastný rozdíl to nebyl.

V předčasných volbách by byl pro pravici každý hlas dobrý. Ale kde ty hlasy vzít? Nabízí se jednoduchá odpověď: od zahraničních Čechů. Tedy od studentů a vědců na zahraničních stážích, od vojáků působících v různých mezinárodních misích, od tisíců českých občanů, kteří pracují v cizině a samozřejmě od velkého množství exulantů/emigrantů, kteří si podrželi občanství České republiky. Je téměř jisté, že v příštích volbách s možností korespondenčního hlasování by převážná většina těchto Čechů podpořila kandidáty občanských stran, kteří odmítají spolupracovat s komunisty.

Včasným zavedením dosud opomíjené korespondenční volby by ODS v posledních volbách pravděpodobně nezískala jen jeden mandát od zahraničních Čechů (v Českých Budějovicích, kde se podle losu hlasy ze zahraničí soustředily), ale možná ještě další, možná dva (nebo mandát pro některou stranu vládní koalice), takže celá ta před světem až komická situace (viz satirický klip německé DW či článek v britském The Economist z listopadu 2006) s více než šestiměsíčním sestavováním vlády by odpadla.

Od českých politiků, kteří často navštěvují západní země se značnějším počtem zahraničních Čechů, se krajané nejednou dověděli, že v Poslanecké sněmovně není k zavedení korespondenční volby „politická vůle“. I od nejvýše postavených politických představitelů jsme slyšeli názor, že by měli volit jen občané, kteří platí v ČR daně. Tento názor před trochu hlubším rozborem neobstojí. To by pak občané, kteří žijí v České republice a neplatí daně, protože nemají žádný nebo mají malý příjem, měli být také zbaveni svého občanského práva volit? S takovým názorem se dostáváme kamsi do XIX. století, kdy ve starém Rakousku byla převážně vyhrazena možnost volit jen majetným a nebo příslušníkům privilegovaných stavů. Většina zahraničních Čechů sice neplatí daně z příjmu v České republice, ale také nepoužívá žádných služeb, jako zdravotnictví, sociální zabezpečení, soudnictví apod., které český stát poskytuje a z daní financuje.

Mnozí Češi, zdržující se v cizině, nejrůznější „daně“ českému státu platí a nebo je mají na dlouhou dobu doslova „předplacené“. Všechny „odchody do ciziny bez souhlasu státu“ se za komunistického režimu trestaly zabavením majetku. Tento majetek, až na malé výjimky, nikdy stát nevrátil. Právo na restituce měli jen čeští občané a mnohým exulantům bylo české občanství vráceno, až když bezpečně uplynuly všechny termíny pro restituci, tedy po roce 1999. Stát využíval tento majetek po desetiletí a v mnohých případech jej stále využívá. Užívání tohoto majetku a nebo jeho prodej státu přinesl a přináší nezanedbatelný příjem. Mnozí exulanti/emigranti investovali v minulých sedmnácti letech v České republice podstatné částky (dokonce to považovali za svou povinnost), z kterých platí majetkové a jiné daně, nemluvě o nemalých darech, zejména hned po listopadu 1989 a znovu v době povodní. Podle MF Dnes zahraniční Češi poslali domů jen v roce 2005 přes 30 mld. Kč. Byli to exulanti/emigranti, kdo vymohli pro české vědce, lékaře a studenty četné granty a studijní pobyty, jiní darovali českým univerzitám celé knihovny atd. atd. Zahraniční Češi jezdí do ČR obvykle na dlouhodobé návštěvy a zanechávají zde za služby a zboží větší sumy než běžní turisté. Ze zahraničních Čechů tedy český stát měl a má nezanedbatelné příjmy, i když třeba čeští občané žijící či pracující v cizině daně z příjmu v ČR neplatí.

Češi zdržující se v zahraničí mohou podle dosavadního zákona volit jen na zastupitelských úřadech a nebo přijet volit domů. Ovšem čísla dokazují, že jen jejich malý zlomek žije v blízkosti takových úřadů, aby se na nich mohl registrovat a pak volit. Z hlediska možnosti korespondenční volby je český volební systém v porovnání s mnoha jinými státy, často mnohem chudšími, velmi nedokonalý a zřetelně diskriminující české občany žijící nebo se zdržující v zahraničí.

Některým českým politikům je vůbec nesympatická možnost dvojího občanství pro zahraniční Čechy. V této věci je nutné připomenout, že to byli čeští exulanti a emigranti, kteří se značnou mírou zasloužili o znovunabytí české státnosti svou branností (legionáři, vojáci, kteří sloužili ve spojeneckých armádách) nebo politickými akcemi. Exil udržoval českou svobodnou kulturu (exilová nakladatelství, časopisy, divadla, rozhlasové i televizní vysílání v české a slovenské řeči apod.), když byla doma diktaturou potlačena. Nezapomeňme, jak úsilí mnoha exilových Čechů a Slováků a dalších exilových komunit z východní a střední Evropy dokázalo ovlivnit důležitá rozhodnutí západních vlád, zejména administrativu prezidenta Ronalda Reagana a pak George Bushe, Sr. k vyvíjení účinného hospodářského a diplomatického nátlaku na politiku Kremlu. Existuje o tom celá řada dokumentů. Jako aktivní účastník exilové a americké politiky v tom mám i svou osobní zkušenost.

Dopis s podobným obsahem, jako má tento článek, byl zaslán premiérovi Mirku Topolánkovi začátkem února 2007. Kancelář předsednictva vlády odpověděla, že pan předseda vlády vzal obsah dopisu na vědomí. Nezavedení korespondenční volby pro zahraniční Čechy může za současné patové situace v české politice výsledky případných předčasných voleb zkreslit a udržet diskriminující, a tedy nedemokratický stav v současném českém volebním systému.



zpět na článek