17.9.2019 | Svátek má Naděžda


POLITIKA: Prázdný sklad velkých témat?

10.4.2019

ODS zrcadlí problém: slabou schopnost nastolovat témata, jež by hýbala veřejným míněním

Občanští demokraté zvedli prapor boje za povolení alespoň mírné hladiny, konkrétně půl promile, alkoholu v krvi při řízení automobilu. Z politického hlediska jde nepochybně o snahu nějak zaujmout širší veřejnost, spojit značku ODS s tématem, které by straně mohlo přinést politické body. Vyloučení Václava Klause mladšího totiž patrně povede k jistému odlivu příznivců, přičemž strana, která touží po roli hlavní vyzyvatelky hnutí ANO, potřebuje růst.

Téma sice vybrala přitažlivé, zároveň však hodně dílčí. Těžko si představit nějaké zástupy (kolony) řidičů, lačnících po právu na řízení i po běžném poobědovém pivku, jak právě kvůli tomuto návrhu přecházejí (či přejíždějí) k ODS od jiných politických stran nebo z šedého pruhu nevoličů.

Nicméně ODS zrcadlí širší problém, ba dokonce fenomén: stagnaci a tápání opozičních, tedy kromě SPD a „poloopoziční“ KSČM, pravicových nebo středových stran, jejich slabou schopnost nastolovat témata, jež by hýbala veřejným míněním. A na nichž by se daná strana mohla profilovat a posléze z nich i profitovat.

Změna kurzu

Nedávný lidovecký sjezd sice na první pohled přinesl personální zemětřesení, je ale sporné, zda i výraznou změnu kurzu. Nový předseda Marek Výborný se kriticky vymezil vůči některým aspektům působení strany ve vládě Bohuslava Sobotky, a tudíž i s hnutím ANO. Avšak pro lidovce poměrně unikátní role parlamentní opozice jim zatím příliš nesvědčila – v průzkumech se potácejí okolo životně důležité pětiprocentní laťky. Příčina mohla vězet i v doznívajícím předsednictví Pavla Bělobrádka, jenž dlouho dopředu avizoval, že svůj post už obhajovat nebude, a patrně mu tak chyběla patřičná motivace k úloze „opozičního buldoka“. Uvidíme, zda a jak se jí zhostí Marek Výborný.

I on však avizoval, že si klade za cíl přivést po příštích volbách KDU-ČSL zpět do vlády, což je zcela logické. Změna ale spočívá v preferenci kýžených ministerstev, dle Výborného mají lidovci usilovat o resorty práce a sociálních věcí a rovněž školství. Odráží se zde i programový posun KDU-ČSL k sociálnímu konzervatismu, k ještě většímu důrazu na sociálněhodnotová témata jako podpora rodiny? Zřejmě ano, leč zatím není vůbec jisté, kolik nových hlasů to straně přinese.

TOP 09 je pak skoro neviditelná, na dotaz, co vlastně prosazuje, by asi odvětila, že Západ, naši příslušnost k Evropské unii a NATO. V čemž se jistě shodne s KDU-ČSL i ODS, byť od lidovců by patrně souběžně zazněla kritika liberálních výstřelků moderní západní společnosti, z ODS zase více či méně uměřený euroskepticismus. Nicméně shoda zde nastane též s hnutím ANO. Samotné téma západní orientace tudíž není vymezující, a pokud ano, tak vůči SPD, KSČM a Hradu. Slouží tedy spíše jako rituální potvrzování příslušnosti určité voličské skupiny k dané straně, nikoliv k zisku nových příznivců. Navíc, zmíněné pravicové či pravostředové strany jsou nositelkami různých vizí nebo definic západních či evropských hodnot, jež mohou být i v rozporu, třeba v otázce podoby evropské integrace.

Starostové a nezávislí (STAN) prokazují, že kredit z komunální popřípadě z regionální politiky sice může přinést i celostátní podporu, leč na této rovině pak strana viditelně hledá jasnější ideové zaměření. A pak tu, v neposlední řadě, jsou i Piráti, kteří na sebe nesporně dovedou upoutat pozornost, ale opět spíš v konkrétních dílčích otázkách. Těžko se někam přesně řadí a stále je docela obtížné předvídat jejich kroky.

Tučné časy

Česká společnost dokáže praktický a neideologický přístup ocenit, ale zmíněný rys zároveň tvoří jednu z příčin úspěchu hnutí ANO. Pokud se daří ekonomice a vláda má z čeho rozdávat, tedy pokud je líp, těžko čekat masivní odliv voličů od Babišova hnutí. Ty nejtučnější časy sice asi končí a vláda začíná hledat úspory, avšak v tom by jí zejména pravicová část opozice přece měla zatleskat – chce-li zůstat věrná vlastním programovým východiskům.

Parlamentní volby jsou ještě daleko, ovšem už letos na podzim odbije polovina volebního období. Andrej Babiš nedávno avizoval odhodlání pokračovat ve funkci premiéra i po příštích volbách. A byť naplnění jeho ambice bude záviset i na výsledku policejního vyšetřování a soudního řízení, opoziční strany si pomalu musí začít klást otázku, jak se zachovají, pokud volby v roce 2021 skončí zhruba podobně jako ty poslední. Tedy, že dominantní politickou silou, bez níž nepůjde sestavit vládu, bude ANO. Perspektiva dalšího setrvávání mimo vládní sestavu může v opozičních stranách vyvolat docela pnutí, neboť měřítkem úspěchu v politice je zaujetí nějaké exekutivní funkce.

Co když ale žádná nová velká témata nejsou na skladě? Pak nezbývá než pracně dobývat půlprocenta voličské přízně, nicméně k tomu je zapotřebí mít alespoň vějíř dílčích („půlpromilových“) témat a snažit se je urputně udat na politickém tržišti.

Autor je politolog

LN, 8.4.2019



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.