Když jsem před nějakou dobou napsal, že si většina členů ODS nevšimla, že Brežněv umřel, padla na tato má slova nemilosrdná kritika. Je pravdou, že žádný opravdový argument, který by toto mé tvrzení vyvrátil, nepadl. I to je vlastně obrázek žalostného stavu dnešní ODS. Když však vidím předvolební heslo ODS „Patříme na Západ, ne na Východ“, musím se k tomuto svému výroku vrátit.

Občanská demokratická strana nemá program. Její mediální prezentace se omezuje na falešné a prázdné fráze či absolutní odmítání všeho, co udělá nebo řekne prezident Miloš Zeman. To je na stranu, která stále ještě věří, že bude opět vévodit stranickým preferencím, žalostně málo. ODS vyčerpává své síly na boj proti komunismu, který už takřka 27 let neexistuje a jeho návrat v předlistopadové podobě není na pořadu dneška ani zítřka. V tomto duchu je vlastně i ono heslo „Patříme na Západ, ne na Východ“. Opravdu jeho tvůrci a propagátoři věří, že osloví voliče v nadcházejících krajských a senátních volbách? To už i Strana svobodných občanů společně se Soukromníky má v řadě krajů větší šance na úspěch než ODS.

Občanská demokratická strana nepochopila, že téma komunismu je pro veřejnost absolutně nezajímavé. Současně platí, že Rusko pro nás nepředstavuje žádnou bezprostřední hrozbu. Ruské tanky nestojí na českých hranicích. Ruská vláda se nesnaží o svržení demokraticky zvolené vlády. Rusko prakticky nijak neovlivňuje naše životy. Strašení Ruskem používají stoupenci Evropské unii k prosazení modelu stále těsnější Unie. Tito lidé nám vědomě lžou, když říkají, že pokud odmítneme EU, automaticky spadneme pod Rusko. Pokud Velká Británie příští týden opustí EU, stane se automaticky ruským satelitem? Nestane! Tak proč by se jím měla stát Česká republika?

ODS neustále hledá vnitřního i vnějšího nepřítele. Uvnitř strany je třídním nepřítelem každý, kdo kritizuje posun strany k pravdoláskařskému středu. Přitom největším problémem ODS je výběr nemastných a neslaných lídrů, kteří neumí zvednout preference strany. Kde jsou ty časy, kdy měla ODS stínovou vládu a program byl sepsán v tzv. Modré knize. Občanská demokratická strana se vyjadřuje ke všemu a vlastně k ničemu. Mediálně nedokáže zaujmout. Vnějším nepřítelem číslo jedna je Rusko. Přitom většinu lidí trápí migrační krize a s ní spojené kvóty. ODS stále věří, že je EU reformovatelná. Nedokáže se postavit k problému čelem a volat po referendu o vystoupení z EU. Stále jen slyšíme opakovanou lež, že ke členství v EU není alternativa.

O neexistenci alternativy slyšíme i ve spojitosti s ODS. Řada jejích voličů i členů stále ještě věří, že je Občanská demokratická strana reformovatelná a že pro pravicového voliče vlastně neexistuje alternativa. Opak je bohužel pravdou. ODS reformovatelná není. Mám pocit, že ti, kteří ji kdysi vybudovali a vtiskli ji tvář, už v ODS nejsou. A vrátit se rozhodně nechystají. V minulosti nebyl problém sepisovat články či vést debaty a v nich vyjmenovávat důvody, proč volit ODS. Dnes mě nenapadá jediný důvod, proč volit ODS. Volení menšího zla jen utvrzuje současné vedení v tom, že svou práci dělá dobře. Alternativ je mnoho. Můžeme jít cestou Strany svobodných občanů, jejíž program má rozhodně co nabídnout. Jen by to chtělo postavit na kandidátky lidi s určitou zkušeností či příběhem. Sázka na dvacetileté „děti“ není úplně to pravé ořechové. Chci věřit, že z tohoto již Svobodní vyrostli. Druhou možností je začít pracovat na novém projektu. Žijeme v době, kdy tradiční strany patří do minulosti. Máme tedy unikátní příležitost pokusit se o změnu a vymanit se z tohoto levicovo-korektního marasmu. Pojďme to zkusit!