29.5.2020 | Svátek má Maxmilián, Maxim


POLITIKA: Praha 6 - centrum zahraniční politiky

7.5.2020

Mírně řečeno: poněkud prostorově, historicky, ale i politicky dezorientovaný starosta městské části Praha 6 Ondřej Kolář v současné době tak nějak nechtěně sklízí důsledky svého tažení proti ošklivému pomníku maršála Koněva.

Obrazoborectví a kácení soch je taková prastará disciplína, která prokazuje nikoli mizernou kvalitu soch nebo nedostatečnost osobností, které sochy oslavují, ale téměř vždy slabost těch, kteří se rozhodovali či rozhodují je kácet. S výjimkou zločinců, jako byli Stalin, Lenin, Hitler nebo Gottwald, je vždy třeba se položit na otázku, zda to stojí za to, čili proč to vůbec dělat. Víme, že Rusko je hodně citlivé na svoje národní hrdiny (možná bychom si z toho mohli vzít nějaké ponaučení, trošku) a přehnané reakce, které bylo lze očekávat, ničemu dobrému nepřispívají. Nevím, jestli je v našem národním zájmu vytvářet napětí mezi ČR a Ruskou federací kvůli pár komunálním uličníkům.

Důvody u maršála Koněva jsou hodně pofidérní a békání kolem jeho angažmá jako velitele sovětských vojsk v Maďarsku v roce 1956 je na první pohled tím klackem, který se zoufale hledal, aby psa bylo možno zmlátit do bezvědomí. Vyvrcholením bylo odstranění v době vyhlášeného nouzového stavu, což ukazuje na velkou statečnost pana starosty a jeho přímou povahu. To se musí prostě uznat.

Když ale časopis Respekt napíše, že ruský padouch se řítí do Prahy otrávit ricinem pana starostu a ještě další dva komunální dárečky, aby historické spravedlnosti podle ruských měřítek bylo učiněno zadost, začíná i nám jinak natvrdlejším docházet, že v téhle republice něco není v pořádku. Když si položím otázku, jaký plus by Ruská federace měla z takového teroristického aktu, tak mě napadne, že v kontextu toho humbuku v posledních měsících by žádný takový plus neexistoval a Rusko by si v tomhle případě kvůli třem komunálním čičmundům (nebo jednoho či dvou) zadělalo na takové potíže, že bychom se museli ptát, zda v čele ruských tajných služeb a v čele Ruské federace nestojí šílenci. Nejsou to kluci zrovna na kamarádění a dvojdomek byste s nimi nestavěli, to určitě ne, ale blázni to opravdu nejsou. Myslím, že to je prostě šílená konstrukce a trapná kachna, na kterou reagují politici úplně zpitoměle.

Ale kdyby příběh o přicházejícím vrahovi byl snad přece jen z říše reálných událostí, pak jsem celý říčný ze dvou možných variant: (i) buď lidé z rozvědky odnášejí informace do Respektu úmyslně, anebo (ii) je ta služba tak děravá, že se dá dostat k interním informacím bez jejího vědomí. Opravdu přemýšlím, která z těch variant je horší. No ale co, ve státě, kde premiér a jeho družka úkolovali vojenskou rozvědku s přátelskými žďuchanci, je možné úplně všechno. Před takovými zpravodajskými službami nepřítel prchá v děsu.

Takže to vidím tak, že jde o opravdu trapnou taškařici. A tak mají naši rusobijci ochranu policie a Ondřej Kolář chudák oznamuje světu, že s dětmi a rodinou se může vídat jen přes kameru. A Praha 6 úpí, protože její starosta nemůže dál páchat dobro ve prospěch obyvatel této městské části, kterou zbavil sužujícího Koněva a tím vyřešil řadu jejích problémů jedním vrzem. A protože ruská ambasáda změnila adresu na Korunovační třídu, tak bude muset zástupce hřibovitých ještě změnit toto tradiční jméno. Třeba za třídu Politkovské. Za chvíli jim dojdou ruská jména.

Ale to by nemohl být tento politik TOP 09 z Prahy 6, tohoto centra naší zahraniční politiky vůči Rusku, aby nedovršil trapnost celého toho divadla otevřeným dopisem Uršuli von der Leyen, aby zajistila odsouzení Ruské federace za jeho skandální chování a zasahování do naší suverenity. A to je ta pověstná třešnička na dortu. Už to vidím: Uršule všeho nechá, uvolní si ruce, kterými drží svoji židli šéfové EK v drolící se EU, a projedná to v EK a napíše třísté šedesáté osmé vážné varování Vladimiru Putinovi. President Putin se vyděsí, až mu bude Uršule volat a vynadá mu do bezvědomí, a to kvůli starostovi z Prahy 6.

Já hodně pochybuji, že toto je případ pro tajné služby, určitě vím, že to není případ pro Uršuli, a začínám tušit, že to je případ pro úplně jinou odbornost a specializaci.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.