Vláda schválila zákon o střetu zájmů, který přijde do Sněmovny a měl by platit od začátku července.

Zároveň se připravuje i novela zákona o veřejnoprávních médiích, kterou připravují jak neziskové organizace, tak ministerstvo kultury.

Zákon o střetu zájmu má mimo jiné vyloučit, aby politici vlastnili média a tím ovlivňovali veřejné mínění ve svůj prospěch. Zákon znemožňuje i převod médií na rodinné příslušníky. Ostatní problematiku střetu zájmu v tomto textu vynechám. Obsahuje i výčet veřejných funkcionářů, kteří nesmí média vlastnit, to znamená noviny, časopisy, rozhlasové a televizní stanice. Ze zákazu jsou vyňata internetová média. 

Je zřejmé, že tento zákon je namířen hlavně proti bývalému premiérovi a současnému poslanci Andreji Babišovi. Tomu v současné době patří 30 procent mediálního trhu: média jen přesunul do svěřenských fondů. Pan Babiš ovládá Mladou frontu Dnes, Lidové noviny, rádio Impuls, televizní Óčko a řadu lifestylových časopisů. Zákon, který - pokud projde Sněmovnou - by měl platit od začátku července, přikazuje majitelům, aby se médií zbavili do 60 dní po přijetí zákona. Pokud se majitelé médií nezbaví a budou porušovat zákon, může jim Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí udělit pokutu až 250 tisíc korun nebo do výše tří procent hodnoty aktivit příslušné právnické osoby, což mnohou být i desítky milionů.

Jenže dovedete si představit, že je možné se zbavit vydavatelství Mafra během dvou měsíců, když podle oficiálních údajů toto vydavatelství jen v roce 2020 prodělalo miliardu korun: 868 milionů činí přiznaná ztráta a něco přes 200 milionů tam nateklo z inzerce firem, na které měl pan Babiš vliv, nebo mu patřily. Sehnat filantropa, který by si takovou firmu koupil, je skoro nemožné, a proto je velké nebezpečí, že takový kolos by mohl koupit nějaký ruský oligarcha nebo čínská společnost. Budou-li Andrej Babiš a jeho advokáti kličkovat kolem splnění lhůty do ledna příštího roku, tak mu to bohatě stačí: protože prezident se volí v lednu a on se o tuto funkci bude s největší pravděpodobnost ucházet. Změnu by mohla přinést jen změna šéfredaktora a většiny redakce, k čemuž za takové situace asi nedojde.

Pochybnosti nemáme ale jen my, i premiérův poradce přes média Michal Klíma prohlásil: „Osobně nevěřím, že se v našich podmínkách dají vymyslet pravidla, která nepůjdou obejít.“

Podobně složitá situace bude kolem novely zákona o veřejnoprávních médiích: Tam půjde o zvýšení poplatků a o způsob volby radních: v České televizi jich chybí šest a v rozhlase není obsazeno jedno místo. Nově by měla volit radní nejen Sněmovna, ale i Senát, uvažuje se o snížení počtu členů, o zpřísnění pravidel pro organizace, které mohou radní navrhovat, či odstranění nesmyslného nařízení, podle kterého Kodex ČT schvaluje Sněmovna. Problém je zaklíčován již v tom, že předsedou volebního sněmovního výboru je Aleš Juchelka z ANO, a to je právě to hnutí, které si do starých rad prosadilo nejvíc svých nominantů a nerado by o tuto převahu přišlo: straší tím, že by nová volba radních udělala z ČT a ČRo vládní média, i když právě o to se ANO donedávna snažilo.