Jaký je hlavní a podstatný výsledek voleb? Stará levice nemá většinu ve sněmovně. Velká úleva.

Pod pojmem "stará levice" rozumím samozřejmě ČSSD a KSČM. Stáří znamená nejen letopočet založení (1893, respektive 1921), ale i myšlenkovou starobu. Základní, velmi starou vůdčí myšlenkou těchto stran stále zůstává více moci státu, méně moci občanům.

ČSSD se samozřejmě ohání "vyspělými západními demokraciemi". Nepochybuji, že kdyby tato strana byla společně s komunisty ve vládě, že by dokázala v mnohém dosáhnout západních standardů: nezaměstnanost jako ve Španělsku (26 procent, 56,5 procenta u mladých do 25 let), státní dluh jako ve Francii (93 procent HDP), hospodářský růst jako v Itálii (dlouhodobě nula), zdanění jako v Německu, veřejné služby jako v Portugalsku. Nemusím ani strašit Řeckem.

ČSSD nikdy nedošlo, že za posledních čtyřicet let, kdy západoevropská levice buduje tzv. moderní sociálně-tržní ekonomiku, šlo v postižených zemích téměř všechno od desíti k pěti. Španělsko mělo v roce 1973 míru nezaměstnanosti 2,80 procenta. Francouzský státní dluh činil méně než 30 procent HDP a vláda měla rozpočtový přebytek. Německé veřejné výdaje byly v přepočtu k velikosti ekonomiky menší, než jsou nyní české veřejné výdaje. A Portugalsko na tom sice nebylo ekonomicky skvěle, ale aspoň nebylo zadlužené: veřejný dluh 15,9 procenta HDP dnes působí jako z říše snů.

Cesta k bankrotu, kterou zhruba před čtyřiceti lety nastoupila "moderní evropská levice", pokračuje. A ČSSD by na ní chtěla podniknout řadu kroků. Je třeba dělat vše, aby neměla tu možnost.

Ještě poznámka k "KSČSSD": tato siamská stranická dvojčata získala v celkovém součtu prakticky stejný počet hlasů jako ve volbách v roce 2010. Nelze tedy tvrdit, že by se veřejné mínění dramaticky posunulo doleva vinou "drastických škrtů". Žádné nebyly; to jen pravice se rozložila vinou intrik a pletichaření. Voliči pak reagovali logicky.

Pominu události tohoto týdne, které hrozí rozpadem ČSSD. I kdyby se tak mělo stát, nic podstatného se nezmění. Levicový volič má kachní žaludek. Stačí hodně slibovat a vše je odpuštěno.

Se zmíněným rozkladem pravice souvisí i druhé místo pro hnutí ANO 2011 založené Andrejem Babišem. Nechci je hodnotit, je ještě příliš brzo. Čas ukáže. Ale mám-li říci něco pozitivního: Andrej Babiš alespoň nechce zvyšovat daně. Díky tomu voliči začali vnímat ANO 2011 jako "náhražkovou pravici". Díky tomu se mu podařilo odsát značnou část voličů od ODS a TOP 09. Obě strany nyní na Babiše třeskutě žárlí, což je docela zábavné pozorovat. A kdyby Babiš neposlouchal rady špatných politologů a vymezil se trochu více doprava, mohlo jeho hnutí zvítězit.

Na čtvrtém místě se umístila TOP 09. Tato velmi flexibilní strana, která vznikla jako podnikatelský projekt s primárním cílem uskutečnit největší realitní transakci v tomto století, si nyní bude hrát na zachránce pravice. Neuvěřitelné.

ODS se umístila až pátá v pořadí. Zaslouženě, po všech průšvizích, kterých se dopustila. Vedení této strany přitom stále nedochází, kde se stala chyba (že to bylo ve slepé poslušnosti vůči požadavkům a rozmarům TOP 09.) Až po následujících volbách ODS opustí parlament, bude již pozdě analyzovat příčiny prohry.

Na šestém místě je Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Jelikož Úsvit je původně název mé knihy – která byla mimochodem napsána dříve, než Okamura vůbec pojal myšlenku na zakládání politického subjektu – musím se k tématu vyjádřit.

Za prvé, přečtěte si originál: Úsvit, Kritika politického systému a návrh nové ústavy pro Českou republiku. Pak srovnejte knihu s hnutím. Teprve potom hodnoťte a vyvozujte soudy.

Za druhé, musím Okamuru v něčem pochválit. Stačily mu jen asi čtyři měsíce od založení hnutí k volebnímu zisku 6,88 procenta. Přitom s poměrně směšným rozpočtem. Okamurovi je možné oprávněně vyčítat to i ono, ale nedostatek organizačních a přesvědčovacích schopností mu vyčíst nelze. (Jsou strany či hnutí s mnohem delší tradicí a silnější členskou základnou, pro které by poloviční výsledek byl příčinou k bujarému jásání. Lze občas slýchat výmluvy typu "naše strana je běh na dlouhou trať". Ale kdepak, přátelé. To jste si spletli disciplínu.)

KDU-ČSL má ve znaku slunečnici, která se neustále otáčí za sluncem. Spíše by si ale měla dát do znaku chameleona. Jestli si v budoucnosti má zasloužit nějaký důstojnější symbol, musí teprve dokázat.

Stručně k dalším stranám v pořadí:

Zelení: Pokládám je za light verzi sociální demokracie pro studenty, kterým ČSSD připadá příliš dědkovská či strejcovská. Pod zelenou kapotou je ovšem stejný typu motoru s vysokou spotřebou a malou účinností: evropský sociální stát, progresivní daně, huráevropanství atd. Kdo volí zelené, mohl by rovnou volit socialisty. A nemusí namlouvat sám sobě, že je "cool".

Piráti: Pár dobrých nápadů, ale je to opravdu program pro politickou stranu?

Svobodní: Strana mé krevní skupiny, kterou jsem volil již dvakrát za sebou a v jejíž budoucí úspěch stále doufám. Že to nepůjde bez práce a bez přehodnocení některých dosavadních postojů, jsem již psal.

Psáno pro Neviditelného psa

Nová ústava.cz