Až do volebního víkendu se zdálo, že při vyslovení pojmu "integrace levice" půjde o usazení vztahu sociální demokracie s menšími stranami, především "zemanovci" a "paroubkovci", tedy subjekty založenými zhrzenými expředsedy ČSSD. Všechno je ale jinak. Paroubkovi národní socialisté pohořeli zcela a Strana práv občanů – zemanovci zasedne pouze v zastupitelstvech Zlínského a Pardubického kraje.

Sociálním demokratům tím může spadnout kámen ze srdce. Zvlášť, když už před volbami převládal pocit, že zasypávat některé příkopy na levici bude obtížné. Vypozorovat šla nevraživost Jiřího Paroubka ke špičkám ČSSD, v první řadě k prvnímu místopředsedovi Michalu Haškovi, útoky šéfa SPOZ Vratislava Mynáře na sociální demokracii nebo pohrdlivá vyjádření Miloše Zemana na adresu Paroubkovu.

Jako znamení nekonzistentnosti zemanovců bylo možné interpretovat vychloubání partajních špiček, jak přebírají členy ODS či TOP 09 a Starostů a nezávislých, prokládané básněním o integraci levice, k čemuž měl pomoci sběr oranžových odpadlíků a předvolební schůzky s vybranými sociálně demokratickými politiky v čele s Michalem Haškem. Stěžejní námitku přitom už v srpnu zformuloval poslanec ČSSD Antonín Seďa, když napsal: "Pokud Strana práv občanů - zemanovci hovoří o sjednocování levice, pak právě vznik SPOZ tomu nenasvědčuje."

Dnes je vidět, že předvolební výzkumy zemanovcům nadržovaly. Ve skutečnosti se jedná o uměle nafouknutou bublinu, kterou při životě zachovává jen osobnost neformálního lídra. Jenže ani s vyhlídkami samotného Miloše Zemana na obsazení Pražského hradu to nemusí být lepší. Stačí, aby kandidáti začali být zkoušeni ze vztahu k aktuálním politickým tématům.

Mnohem těžší hlavu než ze slábnoucích "zemanovců" a "paroubkovců" musí mít Lidový dům z Komunistické strany Čech a Moravy, která v krajských volbách i prvním kole senátního klání nečekaně posílila.

Donedávna mohla ČSSD uvažovat o tom, jak komunisty vymazat ze scény a sebrat jim voliče. Dnes se blíží chvíle, kdy se levicové strany budou muset spíše zamyslet nad tím, co je spojuje a co rozděluje, a pokusit se nastavit mantinely příští spolupráce.

Připomeňme si, že ve dvou krajích komunisté zvítězili, osmkrát byli druzí a třikrát třetí. V mnoha krajích bude pro ČSSD nejjednodušší, ať už početně, nebo programově, vybrat si jako partnera pro vládnutí právě KSČM. Chytřejší by přitom bylo pozvat komunisty rovnou do krajských rad, než je nechat stát ve stínu mimo exekutivní odpovědnost.

Zajímavé přitom je, že praxe, kterou jsme dosud zaznamenali v Moravskoslezském kraji či na Karlovarsku, je porušením tzv. bohumínského usnesení ČSSD. To, zjednodušeně řečeno, zakazuje politickou spolupráci s komunisty. Bylo sice přijato ještě před zavedením krajského zřízení, nicméně nikde v něm nestojí, že by se týkalo jen celostátní vlády.

Překonání "bohumínského usnesení" a otestování KSČM v regionálním provozu může později vést i k partnerství obou stran na vládní úrovni. Zatímco u veřejnosti výrazně polevil polistopadový antikomunismus, tak v KSČM vyrostla silná generace technokratů a pragmatiků, pro něž je Stalin či Gottwald nepoužitelná veteš.

Sociální demokracie kdysi stanovila několik zásadních podmínek pro eventuálních spolupráci s komunisty. Byly přísné a vymezeny dost negativně. ČSSD chtěla po KSČM sebekritický vztah k minulosti, uznání zahraničně-politických a bezpečnostních závazků České republiky a také rozpočtovou odpovědnost. Od dávných časů se komunistické elity už distancovaly a o víkendu jsme za nimi mohli na televizních obrazovkách vidět i evropskou vlajku.

Teď nastává čas, aby se ČSSD a KSČM bavily o tom, co by rády v této zemi změnily. Voliči by jistě uvítali, kdyby se tyto domluvy odehrávaly veřejně, takříkajíc on-line. Příkazem dne je transparentnost v duchu hesla "Co je šeptem, to je čertem." Navíc je v zájmu samotných komunistů otevřeně prokázat, že nejsou bubáky, od ostatních politiků se neliší a dokáží se chovat věcně. Nyní se též uvidí, nakolik vážně to sociální demokraté myslí s jednotným postupem levice. Partnerská spolupráce s KSČM je totiž přece jen větší a náročnější sousto než okázalá integrace s levicovými trpaslíky z pozice obra.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6