Celá česká levice dnes jako jeden muž diskutuje způsoby premiéra při jeho odpovědích na interpelace poslanců parlamentu. Vůdcem této kampaně po mediální stránce je pak deník Právo. Každá odpověď premiéra na někdy až nejapné otázky levicových poslanců je podrobena v tomto deníku zdrcující kritice.

Přitom premiér Česka s jistou nadsázkou sám hovořil o tom, že se bude při interpelacích snažit přiblížit jednomu ze svých předchůdců Miloši Zemanovi, který si právě interpelace „užíval“ jako prostředek k zesměšňování svých politických oponentů. To, co bylo v případě Zemana levicí a jejím vůdčím listem Právem kvitováno jako roztomilá kratochvíle Zemana, nenachází v případě Mirka Topolánka pražádného pochopení. Ostatně to, že Právo přirovnává Topolánka k Zemanovi, svědčí o tom, že Zeman již není v redakci Práva oním správným vůdcem levice, zejména s ohledem na Zemanovu kritiku současného „skutečného“ vůdce sociální demokracie Jiřího Paroubka.

Pokud tedy deník Právo a další levicová či bulvární média hovoří o tom, že by se měl Topolánek „zamyslet nad svým chováním ve sněmovně“, ve světle Topolánkových kritiků, jakými v souvislosti se „slušným chováním“ je například poslanec Rath, nabývá tato kritika poněkud panoptikálních rozměrů. Ostatně, premiér sám na tyto výtky vcelku správně nedávno zareagoval, když se otázal, zda sněmovna či její levicoví exponenti mají vůbec nárok na tuto kritiku, pokud sami používají posměšná gesta a výrazy.

Tak, jako ostatně celá levicová politika, spoléhá se na to, že „průměrný volič“ zejména levicové orientace brzy zapomene na prohřešky svých levicových představitelů a připomínání nutnosti „slušného“ chování má naznačit „nízkou úroveň“ současného premiéra. Ve skutečnosti, Topolánek pouze, a dle mého názoru správně, používá na hrubý pytel hrubou záplatu. Nic lepšího si samozvaní zastánci slušného chování jako Rath ani nezaslouží.