Touha běžet k počítači a psát tento příspěvek mne popadla hned, když jsem se v novinách dočetl o návrhu na zvýšení poslaneckého platu na cca 250 000 Kč měsíčně, má to být potvrzeno zákonem. Pak, vzhledem ke spolehlivosti českých medií, jsem to začal považovat za informaci typu „Radio Jerevan“. To přece nemůže být pravda!
Když další prosakující informace začaly potvrzovat výše uvedenou informaci, začala ve mně hlodat pochybnosti. Co když to pravda je?
Pokud by to byla pravda, svědčilo by to o naprosté odtrženosti navrhovatelů uvedeného opatření od reality. V situaci, kdy se snižují platy státních úředníků, platy poslanců se zvýší na 300 %?
Návrh se ovšem opírá o zdánlivě racionální vysvětlení. Činnost jednoho voleného zástupce občanů údajně může stát těch 250 000 Kč, pokud se započítá cestovné, poslanecký byt v práce, kancelář, asistenti a nevím co ještě (přesnou skladbu výdajů neznám a ani ji znát nechci). Lidé závidí, že poslanci mají tyto výhody oproti řádovým občanům, oni žádný příspěvek na cestovné nemají. Vezmeme jim vítr z plachet tím, že uvedené výhody zrušíme a hodnotu výhod začleníme do základního platu.
Větší blbost nelze vymyslet. Představte si situaci, kdy ekonom podniku zjistí, že průměrná částka cestovného, diet a ubytování montérů činí v podniku průměrně 5 000 Kč měsíčně na všechny zaměstnance. Aby bylo méně práce s cesťáky, účty apod., zruší se vykazování náhrad na cestovné a plošně se přidá každému zaměstnanci 5 000 Kč měsíčně k platu. Dostane ho jak montér, trávící celý týden mimo domov, tak účetní, která nevytáhne paty z kanceláře.I když z hlediska financí je na tom podnik stejně, co byste si mysleli o tomto druhu hospodaření? A co ti, kteří na cestování utratí víc, než 5 000 Kč měsíčně?
Takže jinak. Ekonom podniku následně zjistí, že nejvyšší výdaj na cestovné, vztaženo na určitou osobu, je 10 000 Kč měsíčně. To je maximum, víc to nikdy nebylo a asi nebude. Přidáme každému v podniku 10 000 Kč a jsme na bezpečné straně, každý má bezpečně pokryty případně oprávněné nároky. A pokud by se zjistilo, že to nestačí, můžeme to v budoucnu upravit.
Zpět od imaginárního podniku k věci. Je možné, že činnost jednoho voleného zástupce občanů stojí občany až 250 000 Kč měsíčně. Ale průměrně to nemůže být pravda. Každý volený zástupce lidu nelétá denně z Ostravy do Prahy, nepotřebuje poslanecký byt v Praze (protože v Praze trvale bydlí) a nezaměstnává celou rodinu jako asistenty.
A i kdyby, musí (měl by) tyto výdaje nějak vykázat a ospravedlnit, tak jako ke služební cestě patří vyúčtování cesty a faktury za ubytování. Že oprávněnost poslaneckých výdajů nekontroluje? Pak je východisko výdaje kontrolovat, ne je jednoduše předpokládat. Že jsou nekontrolovatelné? Každý výdaj lze zpětně dohledat a jeho falešné uplatnění zjistit. O tom, zda je to možné, se zeptejte některých členů Sněmovny lordů Velké Britanie.
Nejsem člověk, který závidí ostatním vysoké příjmy. I když se pozastavuji nad výší platů vrcholných manažerů některých firem, na druhé straně si musím říci: Mají odpovědnost, plat je podmíněn výsledky firmy a konec konců jejich plat je výsledkem let úsilí a postupného profesního růstu. Kdo závidí, ať to taky zkusí, pokud to umí.
Totéž si nemohu říci o volených zástupcích. Občas se objeví zpráva o tom, kolik se který (která) z nich účastní práce v poslanecké sněmovně či senátu, jaké úsilí věnují státotvorné činnosti a vůbec jak se projevují (intrikují, hádají se, uráží kolegy, případně se opíjejí v pracovní době). Zdá se mi absurdní, aby člověk, který má 50% absence v práci, dostával plný plat ve výši 250 000 Kč měsíčně.
Takže poslední, 365. vážné varování. Vážení volení zástupci lidu, pokud nechcete, aby se lid opravu naštval, na podobné návrhy zapomeňte. A raději zaveďte kontrolu oprávněnosti poskytovaných poslaneckých výhod a finanční postihy za neúčast v práci v zastupitelských orgánech.