Posílali Ofélii, měla by jít místo ní. Kam? Do kláštera. Jistě každý ví, že je řeč o Kristině Kočí. To, co tato mladá dáma (je-li to dáma) v politice předvádí, je neuvěřitelné. A kdyby jenom v politice! O advokátech se dává hádanka. Jak se pozná, že advokát lže? Když otevře pusu. Jak se pozná, že lže poslankyně (sic) Kočí? Když se objeví!

Chudák vyhozená přísedící…Pan předseda senátu nemohl nic jiného dělat. Takové výroky soudkyně, byť jen z lidu, samozřejmě něco vypovídají o předpojatosti. Ale lidsky je možno paní přísedící pochopit. Lidský organismus nestráví všechno a má-li paní votantka slabý žaludek, je její náchylnost ke zvracení přirozená. Slečna Kristina Kočí by měla namísto v parlamentu vysedávat jako WC dáma a vybírat do talířku pětikoruny za použití sociálního zařízení. Jinam opravdu nepatří. Nemusí si již v životě dělat starosti, kam by měla po skončení poslancování nastoupit a čemu se v životě věnovat. Možná, že ve straně VV najde i životního partnera, kandidátů na něj je tam hned několik. Nebudu raději jmenovat, chci se vyhnout jako žalovaný žalobě na ochranu osobnosti, i když takový pan Bubák by ji klidně i teď mohl podat. Její pózování před fotografy i ve dnech probíhajícího hlavního líčení není dnem české politiky, je vidět, že je možno v politice proniknout hlouběji než na dno, a dnem ve smyslu časové události také ne, protože přijdou ještě jiné a větší její dny. Až bude Vít Bárta odsouzen, bude zářit jako hvězda – bude-li obžaloby zproštěn, stane se z ní křivá svědkyně a možná pak i obžalovaná. Její vystoupení si budeme pamatovat. Jestliže mi je někoho líto – tak jejích rodičů. To si snad nezasloužili. A přitom se zdá, že to nebude ani jejich pochybeními při výchově slečny dcery. Kristina Kočí je jen ten správný produkt polistopadové doby. Každá generace takové mravům vzdorné exhibicionisty měla. Tenkrát jim říkali vejlupkové. Slečna Kristina Kočí je vejlupek té nejlepší doby, ve které žijeme, jak naši éru asi před dvěma roky charakterizoval pan prezident. My, bývalí svazáci, si pamatujeme hrdinky našeho mládí, Zoju Kosmoděmjanskou, hrdinku protifašistického boje nebo Lydii Korabelnikovou, která tkala na několika stavech najednou, a tak můžeme jen závidět naší mladé generaci mladou političku Kristinu a její souputnici ze sexy kalendáře VV, také mladou poslankyni a religionistku ThDr. Kateřinu Klasnovou, která neujde na veřejnosti krok, aby nedržela za ruku svého Vítka. Jsou mladí, jim patří rozkvetlý svět, jsou nadějí české politiky a její evropské budoucnosti. My starší jsme žili v temném socialismu, který si na mládí světa jen hrál, to naši mladí z VV již nemusí…

Celá ta cesta do Evropy má malý kaz. Ta mladá poslankyně s tváří andílka, tolik milující svého Vítka, řekla jako svědkyně před senátem soudu soudícího jejího manžela na adresu Kristiny Kočí: "Ježíši, to je taková pí.a." Novinářům ale řekla, že použila jiné slovo – "pinda". Bože, to nikdo paní doktorce na bohoslovecké fakultě nevysvětlil, že obě slova znamenají to samé? Myslím, že právě teď by fakulta měla být aktivní a nejen pro tuto neznalost, ale především pro spojení slova Ježíš a toho slova s "p", ji odebrat doktorský diplom. Jak to zpívala Judita Čeřovská o Dominikovi : "…Vystříhám se navždy všeho, co mu bude nemilé, pokorná jako láska káže, budu mu prát košile. Všude číhá pokušení, proč vás tolik musí být, jako správný anděl strážný, ostražitě budu bdít. Kdyby mě snad nevyslyšel, konec je mých světských dní, posílali Ofélii, půjdu místo ní".

Holky, fakt – běžte do kláštera.