Tak zase jsou plné noviny letošního porcování medvěda. Novináři a s nimi i veřejnost se pohoršují nad více nebo méně nesmyslnými projekty, kterými naši poslanci nalévají peníze do regionů, kde byli zvoleni, odkud pocházejí nebo kde mají svoje kamarády a politické přátele. Můj kolega nazývá tento způsob rozdělování peněz přátelům krádeží veřejných prostředků pro soukromé účely. Nechci přidávat další polemické věty k účelu jednotlivých projektů. Považuji za podstatný jiný pohled na poslanecké rozhazování.

V Česku stejně jako i v jiných demokratických zemích je běžné, že se podporují formou dotací různé typy projektů v obcích a regionech. Vždy se ale jedná o transparentní rozhodování podle předem známých pravidel s možností účastí pro každého, kdo má o některé formy dotace zájem. Velké objemy peněz budou rozdělovány ze strukturálních fondů Evropské unie. Ať se již jedná o projekty v krajích, které se rozdělují v souladu s regionálními operačními programy, nebo o projekty, které se rozdělují podle tématických operačních programů například na zlepšení technické infrastruktury, životního prostředí, podpory podnikání nebo tak diskutovaného programu na podporu vědy a výzkumu, kvůli kterému padla ex-ministryně Kuchtová.

Všechny dotace směřují na konkrétní projekty, které jsou v souladu s příslušným operačním programem, žadatelé podávají ve stanovených termínech podle jasně stanovených pravidel svoje žádosti a všichni žadatelé mají možnost získat stejné a obsáhlé informace o možnostech podpory. Chci věřit že i výběr podpořených projektů je víceméně spravedlivý. Podpořené projekty jsou pak pravidelně kontrolovány, příjemci dotací vypracovávají monitorovací zprávy a jejich výdaje na projekt jsou kontrolovány. I když je v Česku možné leccos, doufám, že alespoň základní principy spravedlnosti jsou zachovány.

Ale tyhle poslanecké dárečky? Kde je rovná soutěž žadatelů? Kde je možnost stejného přístupu k dotacím pro všechny potenciální příjemce dotací? Jak má vypadat žádost o podporu, jaké náležitosti musí mít projekt? Jaké kontrolní nástroje má Poslanecká sněmovna?

Odpovědi na takové otázky bohužel neexistují. Proč mohou z tohoto zdroje dostat dotaci pouze ti, kteří vědí, jak oslovit nějakého poslance a podle jakých kritérií se poslanec rozhodne, že se pokusí protlačit právě tento projekt a ne jiný?

Považuji porcování za naprosto netransparentní způsob rozdělování dotací, který je plivnutím do tváří všem, kteří se pokouší získat dotaci z jakéhokoliv jiného dotačního titulu. Proč musí někde existovat složitá pravidla, složité žádosti a povinnosti doložit mnoho informací o projektu a jinde stačí mít známého poslance? Tam, kde neexistují jasná pravidla a rovný přístup pro všechny potenciální žadatele, je prostor pro korupci. Porcování medvěda je výsměch slušné společnosti a žádné kulaté řeči to nemohou omluvit.

Institut evropské demokracie