Zemanovci jsou pátou kolonou Ruska

Wikipedie: pátá kolona je vžitý termín pro označení politické skupiny tajně působící proti svému státu a pro ideologii či politiku protivníka.

Pokud se chceme při hodnocení toho, k čemu došlo na Krymu, dobrat něčeho skutečně podstatného, musíme se soustředit na to, co to znamená pro nás, pro Čechy a Českou republiku.

Rusko je země plná milých, popletených a nebezpečných lidí. Při diskusi s kterýmkoliv Rusem zjistíte, že jakožto největší slovanský národ se Rusové zcela automaticky a bez jakýchkoliv pochybností považují oprávněni ovládat a řídit ostatní slovanské národy. Náš polistopadový příklon k Západu, či návrat k němu, zejména vstup do NATO, považují za zradu a urážlivý nevděk za osvobození v roce 1945. Mnozí Češi se setkali s tím, že po delší příjemné diskusi se vzdělaným a demokraticky založeným Rusem vždy nakonec padne šokující otázka, jež je zároveň i výčitkou: řekněte, nebylo vám s námi lépe?

Jak známo, Putin nazval rozpad Sovětského Svazu největší geopolitickou tragédií minulého století. Rusko se pokoušelo udržet si vliv v oblasti svého zájmu ekonomickými nástroji, například preferenčními cenami ropy a plynu nebo naopak celními omezeními. Toto úsilí selhalo, v případě Ukrajiny, opakovaně. Záborem Krymu se Kreml vrací zpět k uplatňování hrubé síly, v čemž byl tradičně úspěšný (Maďarsko 56, Československo 68). Nelze očekávat, že Krym bude poslední obětí ruské expanze, představuje příliš malý zisk na to, aby vykompenzoval skutečnost, že se Rusko opět stává vyděděncem světového demokratického společenství.

Pro Českou republiku, která se teprve nedávno vymanila ze sféry ruského vlivu, tak představuje jakákoliv ruská expanze vážnou hrozbu. Náš návrat do západního společenství po roce 1989, představovaný například vstupem do EU a NATO, vycházel buď z rozhodnutí demokraticky zvolených politických reprezentací, nebo přímo z všelidového referenda. Lze tedy předpokládat, že návrat do područí Ruska by za tragédii považovala drtivá většina národa. Proto je nutné označit jakékoliv aktivity občanů ČR, které slouží expanzivním záměrům Ruska, jako je například účast pana Šarapatky, Berkovce a Souška v roli takzvaných nezávislých pozorovatelů na zinscenovaném a protiústavním krymském referendu, za kolaboraci. Uvedené pány lze považovat za kolaboranty prvního dne.

Spanilá krymská jízda tří bohatýrů zaujala celostátní média, pozornost se ale soustředila na poslance Šarapatku a Berkovce, přestože hlavním aktérem byl Miloslav Soušek, toho času starosta Vysokého Mýta. Poslanci ho označovali za osobu, která jim účast zprostředkovala, a on to nepopíral. V období dvou týdnů po krymské anabázi čekaly Souška dvě významné politické bitvy, jimž se ale celostátní média již nevěnovala.

Na konci března se Soušek stal místopředsedou Zemanovců. Média vůbec nezaznamenala, že je to ten krymský Soušek (soustředila se na nového předsedu, komunistického zemědělského tajemníka Velebu), asi to nepovažovala za důležité. Přitom to je další důkaz potvrzující podezření, že Zemanovci jsou pátou kolonou Ruska. Kandidáti sjezdu SPOZ přece museli vědět, že Soušek na Krymu pomáhal legitimizovat Putinovu okupaci, a nevadilo jim to. Naopak, zdá se, že to bylo to pro ně to nejlepší doporučení. Souškova mise na Krymu tak vypadá jako iniciační obřad, jako úspěšné splnění úkolu při přijímání do gangu.

Pro jednání uvedených pánů lze hledat psychologické vysvětlení. Všimněme si toho, že jeden je zemanovec, druhý okamurovec a třetí babišovec. Ve dvou případech je jméno pomazaného vůdce dokonce uvedeno ve jménu příslušné strany či spíše zájmové skupiny. Pánové zřejmě mají niternou potřebu přimknout se k autoritě, která určuje směr a zbavuje tak jedince obtížného úkolu rozhodovat o svém životě sám a být za něj osobně zodpovědný, což vždy odpovídalo mentalitě ruského mužika, a taková je jistě i mentalita dnešního Putinova stoupence či podporovatele.

Nemá cenu se na uvedené pány zlobit. V každém národě se najdou lidé jako oni. Třeba je to tak, že stejně jako si někteří lidé jednou uvědomí, že se narodili ve špatném těle nebo s odlišnou orientací, jiní pochopí, že vlastně patří do jiného civilizačního okruhu. V případě pana Souška je jeho slabost pro východní despocie ve Vysokém Mýtě dobře známá. Několik let pracoval v Číně jako obchodní zástupce výrobce radiátorů ("umím Čínu") a asi mu tamní režim přirostl k srdci (například: ze všech sil se snažil zabránit vyvěšení tibetské vlajky na radnici a vyhrožoval vyvěšením "vlajky" Siouxů). Podstatné je to, zda a jak se dokáže prodemokratická a prozápadní společnost bránit vlivu lidí, jako jsou uvedení pánové.

A zde se dostáváme k druhému politickému střetu, který pozorovatele (nabludátěla) Souška v březnu čekal. Opoziční zastupitelé se pokusili prosadit usnesení, které střízlivým a stručným jazykem konstatovalo, že starosta svým krymským angažmá poškodil město, stát a Evropskou unií. Nepodařilo se, pro hlasovalo jen 10 zastupitelů z 21. To je již druhá rána pro demokratickou, vlasteneckou a prozápadní část obyvatel Vysokého Mýta. První byl již samotný fakt Souškova pobytu na Krymu. U starostů se totiž jaksi automaticky předpokládá, že reprezentují většinový vzorek obyvatel své obce, že jsou tam (skoro) všichni jako on. To, co nepředpokládáme v případě poslanců, to si automaticky projektujeme do starostů: přece by si tam nezvolili za starostu vola, kdyby nebyli jako on? Ať chceme nebo nechceme, hanba tak padá na celé město. A to se jedná o město se zkušeností s dvacetiletým pobytem sovětské okupační armády. Bývalý dlouholetý místostarosta prohlásil, že Mýto ztratilo charakter svobodného města…

Minulé obecní volby v Mýtě sice poprvé vyhrála ČSSD, ale pravice, která měla do té doby na radnici vždy většinu, ji opět mohla pohodlně sestavit. Nestalo se. Šest zastupitelů, do té doby považovaných za pravicové, se přiklonilo k ČSSD a instalovalo Souška do křesla starosty. Je jisté, že tím mnohé své voliče nemile překvapili. Většinové odmítnutí usnesení ukazuje, že někteří z uvedených zastupitelů i nadále ochotně nesou svou zodpovědnost za to, jakého má Mýto starostu.

Usnesení odmítli tři zastupitelé, dva z ČSSD a komunista. To je správně. Nemá-li být svět naruby, tak má komunista (i bývalý, i jenom mentální) stát věrně na straně Sovětského svazu nebo toho, co po něm zbylo. Vynecháme-li starostu, tak se dalších sedm zastupitelů zdrželo hlasování. Ti tedy nedokážou posoudit, zda je špatné, když se starosta chová jako Putinův poskok. Třeba je to správně, kdo ví, že? Argumenty zněly jako za normalizace: hlavně nedestabilizovat radnici a město. Třeba by se destabilizovaní občané ve vyhlášeném vysokomýtském krytém bazénu přestali před vstupem do vody sprchovat…

Vysoké Mýto, je mi tě líto.

Autor je vysokomýtský rodák a bývalý obyvatel města