Neviditelný pes

POLITIKA: Pompeo v Česku

15.8.2020

aneb Slyšeli jsme slovo Boží?

Česká média, veřejnoprávní Českou televizi nevyjímaje, jen málokdy ocení zahraniční politiku Trumpovy administrativy. Ministr zahraničí USA Mike Pompeo dostal příležitost k projevu před Senátem PČR. V něm tvrdě kritizoval Rusko a Čínu za jejich „podvratné aktivity“. V rozhovoru pro ČT, který moderoval Martin Řezníček, bývalý zpravodaj ČT ve Washingtonu, se Pompeo ohledně dostavby jaderné elektrárny či 5G sítí vyjádřil velmi diplomaticky. Prohlásil, že Česko se rozhodne svobodně a jistě správně. Po dlouhé době se Česká televize nevyjádřila kriticky k politice USA, neboť ta se obvykle odvíjí od kritiky Donalda Trumpa, stávajícího amerického prezidenta.

Diskuse v Událostech, komentářích se věnovala projevu Pompea před Senátem PČR. Účastnili se jí předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil (ODS), předseda Poslanecké sněmovny PČR Radek Vondráček (ANO) a místopředseda Poslanecké sněmovny PČR Vojtěch Filip (KSČM). Vystrčil ocenil, že Pompeo podpořil plánovanou cestu na Tchaj-wan, Filip naopak prohlásil, že „nejprve se jede do hlavní města a pak do provincie“. Vondráček lavíroval a stavěl se „do středu“.

Z reakcí většiny médií, která sleduji, lze vystopovat pozoruhodnou věc. Prakticky všechna média tlučou po vzoru Pompea do Ruska a Číny. Veřejnoprávní ČT uvedla reakci čínské ambasády, která Pompeovu kritiku odmítla jako „ideologickou“. Rád bych se v této souvislosti vyslovil k tomu, co Pompeo vyjádřil v této větě (parafrázuji) - nebezpečí nepominulo rokem 1989 a 1991 (rozpadem východního bloku a rozpadem SSSR). Fakticky tomuto výroku nelze nic vytknout, nicméně realita byla naprosto jiná.

Západ (včetně a zejména USA) se k Rusku i Číně choval ze strategického pohledu naprosto zoufale. Masivní přesun výrob do Číny během devadesátých let minulého století, který pokračoval i na počátku století nového, vytvořil z Číny doslova „dílnu světa“. Svůj díl si k tomuto vývoji přiložila i „zelená politika“, která vytvořením přísných limitů na vypouštění exhalací pomáhala přesunu špinavých výrob do Číny ještě větší silou. Výsledkem je samozřejmě situace, kdy v Číně existují území s tak obrovským znečištěním vzduchu a vody, že už to vyděsilo dokonce i komunistické papaláše a ti se snaží situaci zlepšit. Čína dnes disponuje obrovskými finančními zdroji a je pro USA samozřejmě hospodářskou hrozbou.

Existuje proto jediná cesta, jak Čínu vystrnadit alespoň z některých segmentů trhu. Tou je odkaz na bezpečnostní riziko. To však tady existovalo od počátku a jen západní politici se tvářili, že neexistuje. Komunistická strana drží v Číně otěže moci bez přestávky již přes sedmdesát let. USA se po nástupu Trumpa pustily do souboje s Čínou v hospodářské oblasti. Uvalily na výrobky z Číny vysoká cla a vynutily si novou obchodní dohodu. Co ale nevyšlo, respektive nebylo možné použít, bylo zlepšení vztahů s Ruskem. Ty nebylo možné nastoupit zejména proto, že Demokratická strana vyvinula nesmírné úsilí označit za viníka prohry své kandidátky právě ruské vměšování. Trump byl obviňován z tajné spolupráce s Ruskem. Nic se nakonec neprokázalo, ale prezidentova administrativa nemohla s Ruskem navázat lepší vztahy. Nakonec je tedy nucena bojovat na dvou frontách, což je i pro silnou americkou ekonomiku zátěž. Do toho se ještě „přimotala“ virová pandemie a zejména ta učinila z nadcházejících prezidentských voleb nejistou sázku. Před jejím vypuknutím se zdálo, že Trump svůj mandát hravě obhájí, nyní to bude otevřený souboj až do vyhlášení výsledků.

Pompeova řeč v Senátu PČR tak byla samozřejmě ovlivněna všemi výšeuvedenými důvody. Bezpochyby měla vytvořit i lepší podmínky pro americké investory v Česku jak v případě 5G sítí, tak v případě dostavby jaderných elektráren. Cíl návštěvy byl tedy nastolit bezpečnostní otázky jako základní parametr při rozhodování české vlády o investorech. Je proto velmi pravděpodobné, že Česko se ruským i čínským investorům obloukem vyhne a zakázky zřejmě získají konsorcia, kde budou ruské či čínské firmy maximálně jako subdodavatelé. Neslyšeli jsme tedy slovo Boží, ale slova prosazující návrat USA do pozice „hlídacího psa demokracie“. Rusko i Čína nejsou ani zdaleka demokratické státy dle západních měřítek. Přesto se mi zdá, že „progresivní politika“, tlačená dnešní Demokratickou stranou v USA a vládnoucí politickou elitou v EU, je pro osud demokracie pomalu stejným nebezpečím. Politická korektnost již dospěla do takového stádia, že označuje loupící bandy hnutí Black lives matter v Chicagu jako „frustrované skupiny, které si jen berou své reparace“.

Pompeova řeč tak byla samozřejmě z mého pohledu konečně faktickým popisem reality. Je otázkou, zda nepřichází příliš pozdě.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz



zpět na článek