POLITIKA: Politici, nebo policie?
Premiér Nečas nám dal drze na výběr
Politici nám dávají skrze média již zcela nezakrytě vybrat, zda budeme akceptovat spíše tlak politiků na policii, nebo tlak policie na politiky. Jenže ve sporu u soudu se na otázku, na kterou sami neznáte odpověď předem, ptát druhé strany nemá.
Jsem velkým kritikem policie, státních zástupců i soudců. Abych byl přesný, nikoli jako celku, ale přístupů některých jednotlivců a oddělení. Číhání za bukem na rychlost jen "o málo větší než malou", stíhání a odsuzování pěstitelů a uživatelů konopí, kteří nikomu neubližují, jen aby si z toho nakonec udělal stát a farmaceutická lobby další dobrý byznys, neřešení opakovaně oznamovaných rodinných či sousedských sporů s konstatováním "zatím se nic nestalo", a to přesně do doby, než se něco stane, nebo kriminalizace těch, kteří mají odvahu se bránit proti jiným, případně se zastanou někoho, koho ani neznají. Stejně tak je mi zcela proti srsti a nikdy se nesmířím se stíháním, perzekucí a odsuzováním lidí za jejich verbální projevy, tedy za veřejné vyslovení či napsání názoru, ať už je jakýkoli. Přesto musím uznat, že z práce některých jedinců těchto součástí orgánů státní moci mám poslední dobou poměrně uspokojivý pocit.
Když se podíváme nějakou dobu nazpět, nemůžeme si nevšimnout, že po období, kdy byly rozpouštěny specializované útvary policie ihned po tom, co objevily a chtěly vyšetřovat politiky a jejich blízké známé, řada policistů odcházela znechuceně do civilu dobrovolně, řada jiných přijala "nabídku, kterou nelze odmítnout", tedy skončili jako zaměstnanci těch, které vyšetřovali, dozoroví státní zástupci byli vyměňováni jako na běžícím pásu u případů, kde by nežádoucí výsledek policejní práce mohl znamenat jiný směr, než jaký byl při původním zadání kýmsi shora, přichází období pozitivních výsledků. Jsou stíháni, obviňováni a odsuzováni ti nahoře, kteří se každým rokem cítili být stále více nadlidmi.
Výše uvedené s sebou nese naprosto přirozený vznik válečného pole. Nejde totiž o nic jiného než o životy a peníze zúčastněných, a to na obou stranách. Každá ze stran volí zbraně, které do tohoto konfliktu použije, přičemž policie jich má na výběr podstatně méně než politici. Na rozdíl od policie mohou živé případy politici komentovat, lhát o nich, vytvářet mediální mínění občanů, mohou osočovat a dokonce pronášet na adresu policie jinak trestně stíhatelná slova, když u jejich pronesení stojí za řečnickým pultem jedné z komor parlamentu. Proti politikům a jejich tlaku nemá policie šanci bránit se stejnými zbraněmi. Jakmile by to někdo z policistů udělal, na což podle mě politici spoléhají, bude okamžitě odvolán, ponížen, dehonestován, bude propuštěn a dost možná i vláčen před soudem za zneužití své pravomoci.
Současný policejní prezident byl v posledních dnech v souvislosti s případem CASA opakovaně napadán politiky naprosto nevybíravým způsobem. Jeho podřízení policisté byli z úst Miroslava Kalouska postaveni na roveň příslušníků StB komunistického režimu a premiér Petr Nečas, místo umravnění svého podřízeného ministra v jeho projevech na adresu orgánů činných v trestním řízení, poslal na adresu policejního prezidenta tyto věty: "Pan policejní prezident se musí rozhodnout, zda je prezidentem nezávislého, nestranického a nepolitického policejního sboru, nebo zda nakročil cestou politického aktivisty. Tímto směrem nakročil a pohybuje se podle mého názoru už jemně za hranou, což je s chováním policejního prezidenta neslučitelné."
Pane premiére, jako občana České republiky jste mě ve věci takových kauz, jakou je například roky do šuplíku uklízená CASA (a já chci věřit, že není zdaleka poslední a Vy to velmi dobře tušíte), postavil před výběr, zda Vy a Kalousek, nebo policejní prezident a řadoví policisté, byť na útvarech pro závažnou trestnou kriminalitu. Pane premiére, vybral jsem si. V tomto konfliktu stojím za Policií České republiky a chci věřit, že i napříště se místo na lidi dole soustředí zejména na vás nahoře. Ostatně když nám pomůže v souladu se zákonem pročistit řady kandidátů před dalšími volbami, bude to jedině dobře.
Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora