POLITIKA: Politici i včelaři, ukažte všechny účty
Je zcela nepochybné, že poslanci a senátoři při vytváření pravidel pro občanská sdružení nepředpokládali, že tato právní forma má primárně sloužit k podnikání či charitě. K tomu jsou určeny nadace a obecně prospěšné společnosti, které musí plnit poměrně striktní pravidla a jsou kontrolovatelné státními orgány. Pokud někdo chce provozovat podobnou činnost transparentně, čistě a z řádně zdaněných peněz, založí si tedy nadaci nebo o.p.s. Pokud si ale někdo založí občanské sdružení, přes něž tečou milionové částky zcela neveřejně, a nehodlá se o svých účtech bavit, vystavuje se podezření, že má opravdu co skrývat.
K čemu jsou majetková přiznání politiků, když vedle svého majetku ovládají občanské sdružení, do jehož hospodaření nikomu nic, ale vůbec nic není? Leda tak k smíchu.
To i Gross, který nabyl a prodal akcie v hodnotě stamilionů, kterých se původní majitel zbavil před několika lety ve prospěch jeho kamaráda za tři sta tisíc, ačkoli ziskový potenciál firmy byl více než zřejmý, je slušný kluk, který se bojí a neudělá kvůli penězům fakt úplně všechno. Dokonce i renomovaný komentátor Hospodářských novin Jan Macháček je pak Grossovo chování schopen interpretovat jako prosté a normální využití kontaktů získaných v politice, které se nedá přece nikomu upírat. A kdo tak činí, závidí.
Jestliže Jiří Paroubek říká, že doporučí manželce v jejím občanském sdružení provést audit, tak nejde o marný boj s českou závistí, ale jen o balamucení, jemuž neuvěří snad ani Macháček. Auditor je od toho, aby zjistil, zda hospodaření paní Paroubkové bylo v souladu se zákonem, a to zjistí zcela nepochybně. Kdo jí přispěl jakou částkou a za co, zůstane skryto. Tím, kdo by měl prověřovat činnost občanských sdružení sloužících jako průtokové ohřívače milionů, by v tento okamžik měl nejspíše být finančně analytický odbor ministerstva financí, jehož úkolem je boj s praním špinavých peněz. A po něm možná policie. Jestli nekonají, zanedbávají své zákonné povinnosti. Je nepřijatelné, aby takto mimo kontrolu veřejnosti inkasovali politici milionové dary a užívali je k opět nekontrolovatelným účelům. Ti, kdo to dělají, neporušují zákon, ale projevují naprosto zásadní nedostatek smyslu pro osobní hygienu, kterou od svých zástupců očekávají občané i tak tolerantní a cyničtí, jaké lze nalézt v Česku.
A své povinnosti zatím zanedbávají i zákonodárci, protože tuhle boudu je třeba strhnout ihned a bez náhrady. A bude zajímavé sledovat, zda se koaliční poslanci, zejména ti z ODS, kteří se bojem s korupcí a propojením socialistů s mafiemi ještě nedávno tak oháněli, touhle záležitostí vůbec budou chtít zabývat. Občanská sdružení totiž mají i Topolánek či Langer, byť oni jsou na tom s průhledností hospodaření na první pohled zřetelně lépe než expremiérský expár.
MfD, 27.10.2007