Můj článek Podivný případ, podivná policie (původně uveřejněný v Právu) tentokrát inspiroval dokonce náměstka ředitele protikorupční policie Tomáše Martince k tomu, aby mi napsal v této souvislosti osobní dopis. Nemohl jsem si přitom nevzpomenout na staré známé přísloví o potrefené huse, která se vždycky ozve. Musel jsem se nad tím jen pousmát.

Vzteklý pamflet plný osobních útoků a urážek mě určitě nevystraší a ani neodradí od dalšího psaní. Právě naopak, je pro mě docela zajímavou inspirací. Stejně jako neurčité vyprávění o úspěších protikorupční policie, které mi trochu připomínalo "jitrnici, kterou nikdo nikdy neviděl" z pohádky Obušku, z pytle ven.

Ve svém hněvu mi milý pan Martinec k mému překvapení rovněž písemně sdělil i jméno zpracovatele předmětné kauzy. Trochu zvláštní od člověka, který by měl citlivé informace držet spíše pod pokličkou. Doufejme, že to pan náměstek Martinec nedělá příliš často.

Chtěl bych ovšem poznamenat, že mé články jsou pouhé komentáře veřejně známých faktů. Obvykle nekritizuji práci řadových policistů a už vůbec nekritizuji solidně odvedenou policejní práci. Ve svých článcích se věnuji především systémovým a koncepčním chybám vedení Policie ČR a MV. Komentáře jsou sice někdy poněkud kritické, ale vždy korektní. Citlivé informace z trestního řízení nesbírám, a i kdybych snad nějaké měl, nezveřejnil bych je, protože to pokládám za neprofesionální.

Od příslušníků Policie ČR a především pak od policistů ve vysokých funkcích bych očekával schopnost zdvořilého vystupování vůči veřejnosti a také určitou míru sebeovládání a taktu. Zupáctvím, arogancí ani velkopanskými manýry určitě nikoho neoslní. Svým chováním a vystupováním reprezentují nejen sebe, ale i celý policejní sbor.

Musím vyslovit politování nad tím, že pan Martinec není schopen kontrolovat své jednání. Navíc je jeho dopis důkazem toho, že někteří vysoce postavení policisté nemají v pracovní době na práci nic důležitějšího, než psát urážlivé dopisy občanům, kteří mají kritický názor na jejich práci. Doufám, že se nejedná nějaký nový módní trend, který vyznává i zbylý management policejních útvarů.

Možná je však všechno úplně jinak. Možná jen nešťastný pan Martinec musí přesvědčit své nadřízené o své věrnosti a spolehlivosti. Pokud je to opravdu nezbytný krok k tomu, aby v následujícím období postoupil o stupínek výš, pak velkou část z toho, co jsem napsal výše, snad i vezmu zpět.

Takovou situaci bych panu Martincovi nijak nezáviděl a své hodnocení bych si možná raději odpustil. V teorii a ani v praxi výpočtu optimálního úhlu křivky rektálního předklonu nemám totiž naprosto žádné znalosti ani zkušenosti. Nikdy jsem je totiž ve své předchozí více než dvacetileté praxi u policie nepotřeboval.

Autor je bývalý ředitel Finanční policie, www.zimmel.cz