25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

POLITIKA: Pochybnosti nad stavem útrob stran

Jsou věci, jež měřit lze. Sociologové například dokáží říct, kolik procent občanů věří politickým stranám a kolik má ta která aktuálně sympatizantů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Čech 13.9.2015 10:19

Jak to vidím já.

Kolik má ta která politická strana sympatizantů není vůbec důležité. Víte co je důležité, pane Jelínku? Skutečnost, že sečtete-li sympatizanty   v  š  e  c  h    politických stran potom tito tvoří zanedbatelnou menšinu občanů. Nikdy nedosahují nadpolovičního počtu, nutného k tomu, aby bylo možno hovořit o skutečné demokracii, nezávisle na tom jaké. Politické strany totiž nejsou ničím jiným než spolky občanů stejně a nebo podobně politicky smýšlejících. To, že ve většině států světa je jim dávána systémem moc nad občany je tou největší chybou tvůrců politických systémů, které se mohou dopouštět. Žádná politická strana totiž nikdy nemůže a ani nebude zastupovat všechny občany v zákonodárných a výkonných sborech.  Každá z nich totiž zastupuje jen své členy ev. své příznivce. Tedy naprostá menšina občanů, která představuje příznivce všech politických stran dohromady se dále zmenšuje v příznivce jednotlivých stran. Výsledkem je ovšem vláda a moc naprosté menšiny nad obrovskou většinou občanů. To však je v zásadním rozporu se základním principem jakékoliv demokracie. Politické strany mají v demokracii svéopodstatnění a své úkoly. Těmito však zásadně není moc, pomocí které jsou následně občané těmito stranami ovládáni. Vzletné označení, použité v naší ústavě, která hovoří ve svém čl.5 o "volné soutěži " politických stran je poze podvodem na občanech a navíc je v zásadním rozporu s čl.2, odst.1 téže ústavy. "Lid" takto není zdrojem veškeré moci ve státě a tuto moc nevykonává prostřednictvím moci zákonodárné, výkonné a soudní. Tyto jinak demokratické moci totiž zcela ovládají politické strany, které si toto své privilegium "volně vysoutěžily" podle čl.5 naší špatné ústavy. Lidé tento podvod již začínají prohlédat na celém světě a stále více odmítají politické strany jako orgány moci. Mám za to, že ať si to kdokoliv přeje či nikoliv,  celá tato nedobrá situace spěje k jedinému. K přetvoření celých systémů na politický systém, fungující ve Švýcarsku, ev Lichtenštejnsku.

J. Kratochvíl 13.9.2015 11:40

Re: Jak to vidím já.

Já to vidím tak, že demokracie, není sice dokonalá, ale bohužel nic lepšího nebylo dosud vynalezeno. Lepší je pouze osvícená diktatura, což se již v dějinách také stalo a není to utopie. Naší demokracii nelze vylepšovat novými volebními systémy, referendy atd., to nevylepší demokracii ani správu věcí veřejných. Zachránit ji mohou pouze vzdělaní, zodpovědní, uvědomělí a o věci veřejné se zajímající voliči, což také není utopie, jak vidíme třeba v zemích tradičně demokratických, ale vychovat takové voliče trvá několik generací a v tom vidím ten základní problém. Fungující Švýcarsko právě takové voliče má a to je faktor důležitější než jeho volební systém.

P. Čech 13.9.2015 20:25

Re: Jak to vidím já.

To, že Švýcarsko má zodpovědné občany a voliče je výsledkem působení jejich demokratického systému, který tyto občany vychovává.. Předpokládám že pokud mluvíte o tradičně demokratických zemích, máte na mysli právě to Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Ostatní země totiž nejsou demokratické a tradičně již vůbec. V těchto ostatních zemích totiž nevládnou občané ale vždy někdo jiný, většinou politické strany To, co píšete v první větě je pravda, s tím naprosto souhlasím. To také ukazuje na to, že švýcarští politici a občané si uvědomují, že jejich systém není dokonalý a snaží se jej vylepšovat. Není tomu tak dávno, kdy jejich ženy např. neměly volební právo. Dnes již je mají.Vychovat takové voliče netrvá či nemusí nutně trvat několik generací, bohatě stačí generace jedna. Dokonce si myslím že ještě méně, cca 5 - 10 let. Jakmile totiž lidé seznají, že např. účastí ve volbách mají skutečnou moc něco změnit, přizpůsobí se velmi rychle. Stejně tak naopak, čehož jsme byli nedávno svědky. Lidem je totiž nutno dát do jejich rukou přímou moc v zásadních a všech občanů se týkajících věcí. Jen tak lze pokračovat kupředu. Vláda a moc politických stran totiž konzervuje staré pořádky a systémy, které jsou již dávno přezité avšak změnit je nelze. Tedy, demokratickou cestou.

M. Prokop 13.9.2015 21:00

Re: Jak to vidím já.

Ale prdlajz. Lidé si tvoří systém, ne systém lidi.

M. Prokop 13.9.2015 20:59

Re: Jak to vidím já.

vy víte o nějaké osvícené diktatuře, která se nezvrhla?

M. Prokop 13.9.2015 20:59

Re: Jak to vidím já.

Akorát nevím, kde k tomu přetvoření seženete dost Švýcarů, případně Lichtensteinců. U nás jich je evidentní nedostatek.

J. Slanina 12.9.2015 9:23

Pochybnosti nad stavem útrob stran.

Nevím jak to vypadá ve střevech stran, ale vím že kdyby byly v podobném stavu mé vnitřnosti, blil bych od rána do večera. Konec konců, k podobné aktivitě mám tendence vždycky i případě, když neodolám a nakouknu do elaborátu soudruha presidenta Masarykovy "dělnické" akademie.

K. Janyška 12.9.2015 9:12

Nic jiného a nikdo jiný nemůže být relevantním agregátorem

politických názorů volebních skupin, než politické strany. Problém demokracie je však v něčem úplně jiním. Je v nerespektu k jedinému právu pravému, tedy právu soukromému. O institucionalizovaném respektu, který jediný skutečně platí, už vůbec nemůže být řeči. A přitom většinové hlasování bez testu soukromým právem je sprostým zločinem, zatahujícím občanstvo do totality... Dzp.

P. Čech 13.9.2015 11:04

Re: Nic jiného a nikdo jiný nemůže být relevantním agregátorem

Zásadně se mýlíte, pane Janyško. Jako obvykle. demokracie, jako politický a společenský systém téměř žádné problémy nemá. Problémy nastávají tam, kde jsou znásiolňovány základní demokratické principy.  Mezi tyto základní demokratické principy patří jednoznačně vláda občanů, lépe řečeno vláda jejich většinové vůle. O demokracii nelze vůbec hovořit tam, kde vládne menšina. V demokracii jsou nutné většinové, dvoukolové , přímé volby zástupců občanů do všech orgánů moci. Ve skutečně demokratickém státě si občané ponechávají možnost přímo rozhodovat o zásadních a velmi důležitých věcech řízení svého státu. Tuto možnost zajišťuje institut referenda, jehož výsledky jsou obecně závazné pro všechny. Pokud tomu tak je, potom žádné problémy nevznikají, ev pokud náhodou nějaký problém nastane, je okamžitě řešitelný. S Vaším soukromým právem můžete jít k šípku. On se totiž v této věci Váš Guru Hayek zásadně mýlí.

M. Prokop 13.9.2015 21:01

Re: Nic jiného a nikdo jiný nemůže být relevantním agregátorem

Proč jen dvoukolové?

F. Lesniak 12.9.2015 9:02

Nevím, v jakém stavu jsou útroby stran,

ale často mám silné pochybnosti o útrobách autora. A když si uvědomím, kolik takových žvanilů chrlí naše školy,  jímá mně hrůza. Další a další žvanilové a paraziti, které nikdo nepotřebuje. Kdysi to byl VUML a teď jsou obory sociologické, politologické, politickogeografické a další. Jsou to jen všechno další darmožrouti, kteří by si na technických školách ani necvrnkli. A není náhodou, že tito lidé jsou tak láskyplní k imigrantům.

P. Čech 13.9.2015 11:37

Re: Nevím, v jakém stavu jsou útroby stran,

Přesně tak. A právě proto, že podobných zcela zbytečných lidí je přespříliš, uvažuje návrh reformy školství o tom, aby každá škola měla svého psychologa a sociologa. Kam to lidstvo spěje! Jakoby všichni, kteří až dosud opustili školní lavice byli méněcenní, protože se na jejich výchově nepodílela tato zcela zbytečná povolání.