Ministr Martin Říman přichází s návrhem na redukci investičních pobídek. Zrušeny mají být dosavadní a nahrazeny novými podporujícími výzkum, vývoj a špičkové technologie. Tento návrh je překvapivý. Pro ODS patřila kritika pobídek do základního kánonu od jejich zavedení v devadesátých letech. To, že návrh na jejich redukci přichází až téměř po dvou letech vládnutí konzervativců, prokazuje jejich laxnost k přikázání „modré knihy“. Říman odmítá obecně pobídky pro křivení trhu, ale jím navrhované nové pobídky budou logicky činit totéž.

Druhá díra v lodi

V praxi vidíme konflikt mezi praxí „rozumného liberalismu“, který je v protikladu s ideologickým, katedrovým, tržním fundamentalismem. Zatímco čistý liberalismus je údajně doktrinářský a přehnaný, první je údajně praktický. Vždyť jej praktikovaly i mnohé reformní země, např. Slovensko. Od zemí jako Irsko a Estonsko, které pobídky nepoužívají, se prý zásadně lišíme. Státní zásahy do ekonomiky prostřednictvím investičních pobídek údajně pomohly nastartovat ekonomický růst. Investiční pobídky sice křiví trh, ale to je pro politiky všech barev nutná cena pro dosažení požadovaných cílů, např. ekonomického růstu či snížení nezaměstnanosti.

Výtečný konzervativní praktik Ronald Regan jednou odpověděl na otázku, zda zavede odvetné ochranářské opatření (clo) proti firmám ze státu, který jej uvalil na výrobce z USA slovy, „pokud někdo udělá do lodi pod čarou ponoru díru, řešením není udělat vedle druhou“.

Chyba chybu neneguje, ale naopak škody se načítají. Porevoluční vlády udělaly značné chyby v oblasti privatizace, nedotažení restitucí, polovičatosti reforem, zanedbání práva a justice. Levicové vlády přišly s vlastní nabídkou chyb, nastartováním zadlužování pro spotřebu, podporou vyvolených firem, udržováním monopolů, posílením klientelismu a také investičními pobídkami.

Investiční pobídky vždy škodí

Nebyly rozumné za vlád levice a nebudou rozumné ani po jejich modernizaci za vlád konzervativců. Škody, které podpora pro více než 240 firem napáchala v pokřivení ekonomiky, jsou značné. Přínosy střednědobě pochybné. Deformují trh práce a poškozují menší firmy přetahováním zaměstnanců na dotovaná místa. Učinily českou ekonomiku nebezpečně závislou na automobilovém průmyslu. Uměle k nám nalákaly desítky tisíc cizích státních příslušníků s nízkou kvalifikací do několika velikých firem se všemi s tím spojenými problémy. Miliardy již stála byrokracie na šesti úřadech, které mají pobídky na starosti. Místo rovných podmínek pro podnikání stát diskriminuje nepobízené firmy.

Volná ekonomika s minimem státních zásahů není ideologickým konceptem vhodným pouze pro přednášky na vysoké škole. Měl by to být cíl všech, kteří chtějí skutečnou svobodu pro jednotlivce, dlouhodobě zdravou ekonomiku a prosazují omezený a efektivní stát. Vláda by měla odolat pokušení osvíceně řídit ekonomiku. Již staletí víme, že to neumí. Chce-li si ministr Říman zachovat důvěryhodnost léta budovanou na liberální rétorice, měl by přestat s polovičatostí a neprodleně navrhnout zrušení všech pobídek. Prospěje jak své pověsti, tak i české ekonomice.

autor je právník, předseda Liberální reformní strany www.liberalove.cz, osobní stránka www.milanhamersky.cz

psáno pro Deník