Našim dětemTM bude nejspíš jedno, kolik vlčáků necháme čenichat v lánech za Břeclaví. Stoprocentně ale pocítí následky toho, čemu kvůli téhle panice nevěnujeme dost pozornosti.

„Ochráníme naše děti,“ slibuje Strana práv občanů z billboardů, na kterých nebezpečí znázorňuje špatně namalovaný uprchlík překonávající závoru „Státní hranice“. Proč byste tuhle starost o potěr neměli Zemanovcům a jim podobným sežrat?

Za prvé: jediné děti bezprostředně ohrožené uprchlickou krizí jsou dětští uprchlíci, kteří na své cestě zažívají otřesné věci, včetně pohlavního zneužívání. (Nejsou to „kulturní rozdíly“, platit si tak nechávají i evropští převaděči.)

Za druhé: běženců z masa a kostí tady není momentálně o moc víc než těch na plakátech. Miloš Zeman prý myslí dva tahy dopředu a dovede si představit nátřesk. Výborně: od toho, aby se Česko stalo tolerantní zemí plnou ekonomických příležitostí, nás dělí jen dva tahy. Škoda, že velmistr neprozradil které.

Za třetí: existuje jen teoretická možnost, že vám vaše děti budou někdy vyčítat, že jste nehlídali hranice. (Předejít tomu můžete i tím, že jim vymluvíte poslouchání Ortelu.) Jisté zato je, že ve svých životech budou každý den pociťovat následky rozhodnutí, kterým čeští politici, česká média a česká veřejnost věnují minimum pozornosti. A to i kvůli cynickému ždímání krize, která se Česka dotýká spíš virtuálně.

Co tedy patří na billboardy

Bavme se konkrétně. Důležitější než ochrana českých hranic jsou, mimo jiné:

Transatlantické obchodní a investiční partnerství – připravovaná smlouva Evropské unie a Spojených států o volném obchodu. Problém je, že za líbivými frázemi o příležitostech se skrývá taky posílení moci velkých firem, oslabení role národních států a boj proti veřejné podpoře lokálních výrobků a služeb. Je absurdní, že se v zemi, kterou kvůli přidělení několika stovek uprchlíků cloumá revival husitství, zajímá o smlouvu s takovým dopadem na národní suverenitu jen jeden člověk z pěti.

Změny klimatu – ostatně i jejich vinou tolik lidí na různých místech světa opouští domovy. Uklidňování Václava Klause ml., že „klima je neskutečně složitý systém“, a tedy bude lepší nechat ho být, kupodivu africkému nebo blízkovýchodnímu hospodáři pole nezaleje.

Školství – ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi jsou čeští učitelé nejhůř placení. K vysokoškolskému vzdělání pomůžou jen 17 procentům těch dětí a mladých lidí, kteří se nenarodili vysokoškolákům, což je další unikát. If you pay peanuts, you get monkeys, chce se říct, ale tomu by nerozuměla ani velká část diplomovaných.

E-government a byrokracie obecně – bude stát využívat technologie k tomu, aby usnadnil občanům komunikaci s veřejnou správou jako v Estonsku, nebo se omezí na pro něj pohodlné shromažďování cenných dat například prostřednictvím centrální evidence faktur? Bývaly doby, kdy měla ODS na vlajce aspoň to banální jednotné inkasní místo, jenže to se ještě její předseda nehladil po nohavici u žiletkového plotu.

Koncentrace majetku a moci – ale to bych jen opakoval dříve napsané.

Na rozdíl od uprchlíků budete tahle témata hledat na billboardech marně. Nedostanou se tam, pokud se sami nezačnete zajímat. Pokud se neozvete redaktorům svých novin a webů, že o nich chcete číst víc, a svým politikům, že je pro vás důležité vědět, co si o nich myslí a proč.

Naše dětiTM nás totiž nejspíš nebudou nenávidět kvůli tomu, že jim předáme zemi plnou imigrantů. Budou nás nenávidět kvůli tomu, že jim předáme zemi, do které imigranti nechtějí.

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce