Po delší pauze jsem se odvážil zhlédnout Otázky Václava Moravce na ČT 1, přilákán možností sledovat na vlastní oči konfrontaci premiéra s jakobyšéfem opozice. Různí komentátoři totiž neustále ubezpečují, že s přítelem Sobotkou počala ČSSD uplatňovat nesrovnatelně slušnější styl vystupování než za paroubkovské éry. Podotýkám, že osobně jsem takový názor nikdy nesdílel, leč jsem člověkem omylným a někdy též vlastní vinou nedostatečně informovaným.

Zde musím na moment odbočit od tématu a podat vysvětlení. Důsledné sledování všech vystoupení, prohlášení, rituálních tanečků a úletů zaběhnutých politiků mne zkrátka přestalo bavit. Po určité době vesměs umím dost přesně předpovědět, co kdo z nich v které situaci řekne a jak bude reagovat. Sledovat představení, kdy předem víte, že vrahem je zahradník, není přínosné. Ani zábavné, neboť rovněž víte, kdy který z herců bude rozšafným strýčkem, jenž to s vámi vždy myslí dobře, kdy nasadí masku pobouření, pobavení, kdy ironizující škleb...... a ke všemu ještě víte, jak tu kterou postavu umí.

Nicméně kdo trvale a důsledně nesleduje tato představení, neuvidí momenty, kdy byl např. politik zahnán do situace, již nepředvídal a kdy mu něco ulítne. A právě takové situace mají obrovskou vypovídací hodnotu. Tedy zpátky.

Překvapení se nekonalo, obě klíčové postavy se chovaly naprosto předvídatelně. Petr Nečas hovořil věcně, uvážlivě, klidně - až moc klidně. Historie jasně dokládá, že projevy státníků, jež nemají šťávu, trochu emocí, osobního zaujetí, v politice nic neváží. Nemají potřebný dopad na voliče, lid, národ, nazvěte si to, jak chcete. Pro mne byl pan premiér jako vždy logický, opatrný ve formulacích, slušný, nedůrazný........ ODS skutečně chybí na vrcholné úrovni razance. To platí rovněž o paní Němcové, končícím předsedovi senátu a dalších.

Bohuslav Sobotka rovněž nepřekvapil. Jen jsem si po pauze ve sledování politických výlevů více uvědomil některé skutečnosti. Pan Sobotka je něco jako modlitební mlýnek. Nevidí a neslyší to, co nechce vidět a slyšet - na to nereaguje. A mele do omrzení své naučené mantry. Což mu však nebrání vyčítat soupeři nedostatek empatie. V tomto smyslu je Sobotka skutečně důstojným nástupcem přítele Paroubka. V tom nejdůležitějším. Oba až dojemně volají po diskusi a empatii, leč schopnost obojího jim naprosto chybí.

Nakonec do jisté míry pochválím mnou nemilovaného pana Moravce. Myslím, že se choval v této debatě opravdu dosti nestranně a pozval si vhodné spoludiskutéry na lince. Jím přizvaný renomovaný ekonom totiž musel jediným možným způsobem reagovat na naprosto hloupý útok pana Sobotky na premiéra za to, že vláda nečiní kroky proti útokům ratingových agentur na oslabené měny. Řekl totiž zhruba to, že kdyby nedošlo k předlužení, nebyly by útoky možné a nehledejme v tom zlou vůli, každý hájí své zájmy. To měl ovšem panu Sobotkovi říci pan premiér!

Osobně bych to vůči příteli Sobotkovi formuloval podstatně tvrději: "Kdybyste Vy osobně a Vám podobní utopisté nezadlužili Evropu, neměl by nás dnes nikdo na lopatě!"