Programová konference ČSSD poskytla několik výstražných signálů české veřejnosti. Tím zdaleka nemyslím další spílání vládě a ODS zvláště. Strana ovládaná Rathem a Paroubkem se tímto agresívním stylem řídí od prohraných voleb 2006. Nic na tomto faktu nemění ani pokus exponenta zelených a ČSSD Švejnara se od takové agresivní kampaně distancovat. Naopak o tom, jak Švejnar českým reáliím „rozumí“, je jeho varování před vznikem „velké koalice“. Programová konference ČSSD podala další důkaz o cestě ČSSD do náruče KSČM.

B. Sobotka, jako bývalý ministr financí, tak prohlásil, že ČSSD neprovede „plošné zvýšení daní“, ale že se vrátí do období let 2006/7. To tedy, přeloženo do ekonomické řeči, znamená návrat k 5% sazbě DPH místo 9% sazby a návrat k daňové progresi v případě daně ze mzdy. To má být, podle Sobotky, cesta ke snížení administrativních nákladů daňového systému? To ani omylem. Byl by to pouze pokus vrátit věci tam, kde byly v době, kdy ČSSD s nechutí opouštěla Strakovu akademii.

Ve zdravotnictví má ČSSD také jasno, vše má zůstat jak za její vlády. Proto chce zrušit poplatky, chce zabránit přeměnám pojišťoven a univerzitních nemocnic na akciové společnosti, a pokud se jí to v parlamentu nepodaří, slibuje, že tam, kde vyhraje na podzim komunální volby, bude v nemocnicích zřizovaných krajem platit kraj poplatky za pacienty. Co se poplatků týče, Ústavním soudem byly sice legalizovány, politicky ale mohou mít skutečně jepičí život. Přes naprosto pozitivní působení těchto poplatků v oblasti regulace návštěv u lékaře a snížení spotřeby léků se zelení i lidovci, pod hrozbou případné volební katastrofy na podzim, stále zřetelněji posouvají na stranu levice. Zatímco si lidovci a zelení vymohli při schvalování vládní reformy dodatečné daňové úlevy pro rodiny s dětmi, aby rodiče na poplatky takzvaně „měli“, dnes samozřejmě s patřičnými daňovými úlevami nechtějí nic dělat a žádají osvobození od poplatků pro „děti“ do 18 let, seniory atd. Nedávno jsem zde přitom upozorňoval na průzkum placení poplatků, z něhož vyplynulo, že zavedené poplatky u lékaře tvoří asi 10% všech poplatků, které platíme na úřadech, v bankách a dalších institucích.

U důchodové reformy se pozice ČSSD vrací do doby socialismu, toho známého prostředí, které tak dovedně rozdělovalo důchodcům peníze na jídlo. Odmítnutí nepovinného i povinného připojištění pro důchodový systém znamená pouze jediné. Reforma penzijního systému může být za případné vlády ČSSD opět na dlouho u ledu.

Podzimní volby tak budou opět testem inteligence českého voliče a uvidíme, kolika procentům voličů se po časech reálného socialismu opravdu stýská. Nelze už totiž stereotypně za vyznavače starých pořádků označovat pouze vymírající komunisty. Socialisté jim už dlouho statně sekundují a lákají stále na jedno: My se o vás „dobře postaráme“!

V této politicky napjaté konstelaci hysterických výkřiků z Pardubic dostal na obrazovce ČT24 v pořadu Moravce prostor poslanec Tlustý a poslanec Urban za ČSSD. Tématem byla rostoucí cena ropy a tím i rostoucí cena nafty a benzínu u čerpadel. K mému opravdu velkému zklamání oprášil Tlustý svůj starý návrh na snížení spotřební daně z motorových paliv. Urban už dokonce připravuje zákon! Tlustý pak využil Moravcův pořad k tomu, aby se definitivně odstřihl od české vlády a Topolánka zvláště. Dal tak průchod své osobní politické strategii, která už s politikou ODS opravdu nemá nic společného.

Podstata růstu cen motorových paliv přeci není v daních. Navrhované snížení spotřební daně o 1 či 2 koruny může zpomalit růst cen na několik málo měsíců Důvodem růstu cen je nová situace na světovém trhu s palivy, kde Čína díky své obrovské zásobě dolarů skupuje všechny zajímavé komodity na trhu surovin. To podstatné tak poslanec Tlustý neřekl. Pokud se pan Tlustý zaštiťuje pravicovostí své politiky, měl by právě on nejlépe vědět, že proti těmto globálně ekonomickým jevům nepomůže žádná iniciativa na přechodné či trvalé snížení daní. Pokud se poslanec Urban navíc ironicky bavil tím, že ministerstvo financí navrhuje „nejezdit“, je to důkaz další socialistické a bohužel i Tlustého podpory pro život nad poměry. Vezmeme-li k tomu úvahy o škodlivosti emisí kysličníku uhličitého do atmosféry, kde údajně podle radikálních klimatologický alarmistů působí na globální oteplování, je redukce spotřeby motorových paliv naopak vysoce žádoucí. Vysoká cena ropy a na ni navázaného plynu tak zvyšuje ekonomickou atraktivnost úspor energie. Co se ještě včera nevyplatilo, dnes se již vyplatí. Podrážet novým alternativním postupům výroby a úspory energie nohy tím, že budeme, podotýkám neúspěšně, bojovat s rostoucími cenami ropy snižováním daní, je absolutní nonsens.