Je to hodně problematická věta, ovšem v českých hospodách zase není tak neobvyklá. Problém nastane, když ji použije významný politik, zvláště předseda strany. A to se mělo stát právě v tomto případě, protože deník Aktuálně.cz za autora citátu označil sociálního demokrata Jiřího Paroubka. Zmíněnou větu měl použít při předvolební návštěvě kutnohorského Úřadu práce.
Nutno dodat, že Paroubek citaci odmítl a podal vlastní výklad události. Do tiskového prohlášení napsal: "Uvedl jsem, že stát by měl preferovat imigraci z nám blízkých civilizačních okruhů, tedy států východní a jihovýchodní Evropy, kde dochází již během jedné generace k integraci s většinovou společností a v případě ztráty zaměstnání nedochází k výrazným společenským problémům tak, jak je tomu u víceméně živelné imigrace například ze zemí jižní a jihovýchodní Asie."
Stojí zde tvrzení proti tvrzení, novinářka z Aktuálně.cz i předseda ČSSD mají pro svou verzi očité svědky. A celý případ tedy zřejmě skončí u soudu, který v této chvíli může jako jediný definitivně rozhodnout, kdo má pravdu.
Něco je ovšem na celém případu nepochybné: tématem předvolební kampaně se konečně stala hrozba nezaměstnanosti, okořeněná ovšem trochou xenofobie.
Nelze totiž pochybovat o některých rozměrech sporné události. Paroubek skutečně v Kutné Hoře byl a situaci zahraničních pracovníků komentoval. Na Kutnohorsku existuje jediná firma, která zaměstnává velký počet zahraničních pracovníků, tchajwanská továrna na obrazovky jménem Foxconn. Mimochodem je to firma, která má ještě továrnu v Pardubicích, a patří tak mezi deset největších zaměstnavatelů v Česku. V kutnohorské továrně zaměstnává mimo Čechů také Vietnamce a Mongoly. Češi totiž podle zaměstnanců pracovního úřadu nechtějí dělat na směny. Jedno je tedy zřejmé: Hovořit v Kutné Hoře o tom, že se nemají zaměstnávat lidé z jižní a jihovýchodní Asie, se zdá být přinejmenším netaktní.
Na jejich práci stojí největší místní podnik, který navíc patří podnikatelům ze stejné jihovýchodní Asie. Investoval v Česku, protože ho státní úřady lákaly investičními pobídkami.
Navíc není přesvědčivý ani Paroubkův názor, že se v Česku lépe integrují například Ukrajinci než například Vietnamci. Z průzkumů rozhodně nevyplývá, že Češi mají raději Ukrajince než Vietnamce. Paroubkova připomínka, že se Asiaté hůře integrují a raději bychom je neměli zvát, má smysl pouze v jedné souvislosti. V dobách krize není práce a je obtížnější se vrátit do Hanoje nebo Ulánbátaru než do Kyjeva nebo Kišiněva.
Zkrátka ani se značnou mírou tolerance není možné přijmout Paroubkovy výroky, i když přistoupíme na jeho interpretaci. Dnes nelze vyloučit, že se spor o citaci potáhne. Už předem je ovšem jasné, že se z hádky nebude střílet. Paroubkovi totiž jeho údajný výrok neuškodí, jak svědčí reakce ostatních politických stran. Byly totiž nulové. V předvolebním čase se nikomu nechce cizinců zastávat, a tak všichni diskrétně mlčí. Předpokládají, a bohužel asi správně, že Češi nemají v lásce cizince jako celek a tento postoj se může v průběhu krize vyostřit.
Spíš je překvapivé, že se sociálnědemokratický šéf podobných úvah vůbec dopustil. I jeho kritici musí připustit, že ke xenofobnímu pohled na svět dosud neměl sklony. Nakonec o tom svědčí debata, která měla podle informací Českého rozhlasu 6 proběhnout na nedávném zasedání politického grémia ČSSD. Paroubek tam prosazoval povolení pro stavbu brněnské mešity a kolegové ho museli přehlasovat, aby se do náboženského sporu raději nepletl.
Chování šéfa ČSSD tedy má dvojí výklad. Buď šlo o běžný předvolební populismus, kdy politik prostě říká, co lidé chtějí slyšet. V tomto případě by šlo o nebezpečnou hru s ohněm.
Druhou možností je domněnka, že sociálnědemokratický předseda reprezentuje technokratický pohled na otázku zaměstnanosti. Nejde tolik o jednotlivé lidi, ale o systém jako takový. Ti, kdo ho řídí, musí hledět na to, aby dokonale fungoval, a průběžně odstraňovat komplikace. Není pochyb o tom, že jednou z největších současných komplikací je postavení zahraničních dělníků, které česká ekonomika nejdříve potřebovala a teď se bez nich hodlá obejít. Logický závěr zní: vraťte se, odkud jste přišli, tohle je naše země. Technokraté bývají tak bezcitní. Zároveň ovšem jde o značně krátkozraký přístup vzhledem k tomu, že zahraniční pracovní sílu stejně budeme potřebovat a je lepší, když si udržíme k vietnamské a mongolské komunitě pozitivní vztah. O čínských investorech ani nemluvě.
Není třeba postoj Jiřího Paroubka soudit, protože voliči mu hodnocení vystaví už za osm týdnů. Důležitější je zjištění, že politické elity nemají připraven žádný rozumný nástroj, jak čelit nezaměstnanosti zahraničních pracovníků. To se záhy může ukázat jako počátek vážných společenských problémů, v tom má předseda sociálních demokratů pravdu.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6