Takového humoristu na čele vlády Česká republika ještě neměla. „Ctěný soku, dovoluji si vás vyzvati na čestný souboj,“ píše Jiří Paroubek Mirku Topolánkovi a nechává zapřáhnout kočár s operetními kašpary v husarských uniformách, aby koňské dvojspřeží mohlo pokálet malostranskou ulici před sídlem ODS.

Píše to ten samý Paroubek, který, ač je rodilý Pražák, v Praze bydlí a v Praze také byl náměstkem primátora, utekl z Prahy kandidovat do Ústeckého kraje. A k televizním soubojům Topolánka vyzývá v okamžiku, kdy termíny jejich televizních diskusí jsou tak jako tak dávno stanoveny, dva na Primě a po jednom na České televizi a Nově.

Soudného člověka napadají spíše důvody, proč by Topolánek s Paroubkem diskutovat neměl. Žijeme v době inflace televizních debat. Jen za poslední rok se Topolánek s Paroubkem střetl sedmkrát. Ale především – Paroubkovým volebním soupeřem není Topolánek, nýbrž ústecký primátor Petr Gandalovič. Paroubek se tak rozhodl sám.

Další pochybnosti se vkrádají, podíváme-li se na naši politickou scénu po pravo-levé ose. O tom, že hlavním lídrem na pravici je Topolánek, není pochyb. Ale je jím také Paroubek na levici? Není jím spíše předseda komunistů? Ve všech volbách z poslední doby – ať už evropských, senátních či krajských – byli komunisté úspěšnější než sociální demokraté. Také volební preference, zprůměrujeme-li si je za poslední rok, hovoří ve prospěch komunistů.

Že je Paroubek toho času předsedou vlády, také není proto, že by nějaké předchozí volby vyhrál. Je pouze náhradníkem náhradníka. Do čela kabinetu ho vynesl neuvěřitelný marast pozemanovské ČSSD a permanentní vládní krize, která se od toho odvíjela.

A konečně – kdo to vlastně Topolánka vyzývá? Premiér Paroubek, nebo sociálně demokratický lídr Paroubek? Skoro člověka napadá, že předsedy vlády jsou podobné kašpařiny nehodné. Koňskou maškarádu s husarskými uniformami a šavličkami by si socané měli organizovat na dvoře Lidového domu a ne před úřadem předsedy vlády.

Jiří Paroubek asi žije v iluzi, že je vtipný. Hluboce se mýlí. Už je jenom trapný.

13. 4. 2006, www.petrstepanek.cz