Jiří Paroubek stereotypně odpovídá na otázku, zda má jeho strana jasno v tom, koho bude navrhovat na českého prezidenta v roce 2013, že je to otázka předčasná. Vysmívá se i plakátům, které upozorňují na to, že se Paroubek může stát za příznivých okolností českým prezidentem. Velmi příznačné je i to, že ČSSD ve své předvolební kampani otázku prezidenta zcela ignoruje a současně mlčí i co do způsobu volby hlavy státu. To vše svědčí o tom, že pravé cíle ČSSD jsou v otázce prezidentské volby roku 2013 dobře utajené. Pár dní před volbami rozčeřila MfD vody v této záležitosti, když podle „dobře informovaných kruhů uvnitř ČSSD“ má strana tak zvaný plán B.

Podle tohoto „plánu B“ by v případě potíží při vytváření povolební koalice s ČSSD nabídla svým potencionálním partnerům „zajímavý kšeft“: Jiří Paroubek by netrval na tom, aby byl předsedou vlády, a ČSSD by navrhla jiného politika (i to by mohla být „lahůdka“). Výměnou za tento ústupek by naopak ČSSD požadovala od svých koaličních partnerů závazek, že jejich poslanci a senátoři budou v roce 2013 volit za českého prezidenta právě Jiřího Paroubka. Spekulace MfD je založena i na výsledcích oblíbenosti či neoblíbenosti českých politiků. Po odstavení Topolánka z čela ODS je na špici neoblíbenosti právě Jiří Paroubek. Podle posledních průzkumů, na které ostatně vůdce ČSSD velmi často spoléhá, ho 40% dotazovaných uvedlo jako politika, který by měl „zmizet“.

V této souvislosti je potřebné více rozebrat důvody, které vedou ČSSD k tomu, že otázku přímé volby prezidenta uložila momentálně k ledu. Analýzy, které má ČSSD k dispozici, jí nyní zřejmě dávají určitou naději, že by po vítězství ve volbách mohla vzniknout spolu s poslanci KSČM a senátory ČSSD volební koalice umožňující nepřímou volbu Paroubka českým prezidentem. Samozřejmě za předpokladu, že senátní volby letos na podzim a na podzim roku 2012 dopadnou pro ČSSD dobře. Vzhledem k tomu, že letos bude své senátorské křeslo obhajovat velké množství senátorů za ODS, socialisté spoléhají na to, že si v senátu ještě polepší a budou sahat na nadpoloviční většinu. V takovém případě by vítězství Paroubka v nepřímé prezidentské volbě podle současných zákonů bylo velmi pravděpodobné.

Existuje pouze jedna varianta, jak zabránit tomu, aby se Paroubek stal českým prezidentem. Tou je oslabení mandátů levice v poslanecké sněmovně proti současnosti. Čím méně mandátů česká levice získá, tím menší jsou Paroubkovy naděje na prezidentské křeslo. Skutečnost, že výsledek letošních parlamentních voleb předurčí i to, kdo bude českým prezidentem po Václavu Klausovi, je známá dlouho. Věnuje se tomu pohříchu málo pozornosti. Zejména mladí a nerozhodnutí voliči, kterým není jedno, zda se Paroubek stane příštím prezidentem, by měli velmi zapřemýšlet, zda půjdou k volbám a které straně svůj hlas dají. Na sliby ČSSD o přímé volbě prezidenta je nejlepší zcela zapomenout. Pokud bude mít levice dostatek mandátů k prosazení svého kandidáta na prezidenta, žádná přímá volba prezidenta nebude.