POLITIKA: Paroubek až napotřetí
Stačí si totiž představit následující vývoj. Paroubek sice důvěru nezíská - ale sociálnědemokratický předseda sněmovny rezignuje a nového se nepodaří zvolit. V takovém případě nemá kdo navrhnout prezidentovi "premiéra č. 3" a nastává vážná ústavní krize. Paroubkův kabinet by vládl ve stavu demise tak dlouho, jak by ČSSD nebo KSČM uznaly za vhodné.
Topolánkova vláda sklízela právem kritiku: na to, že neměla důvěru, to s průvanem ve státní správě přeháněla. Ale máme teď zažít totéž v rudooranžovém, jen v obráceném gardu? David Rath znovu vyhodí každého, koho nový ministr vrátil do funkce? I kdyby si vláda nakrásně zajistila toleranci jednoho lidoveckého odpadlíka (a tomu se po srpnové selské bouři v KDU-ČSL nechce věřit), je to dlouhodobé řešení?
Chtějí-li sociální demokraté vládnout teď, ať nejdřív přepustí vedení sněmovny někomu z protějšího tábora. Pokud k tomu nejsou ochotni, prezident by měl zkusit "havlovské" řešení z roku 1998: dohodu o úřednickém kabinetu, v jakém by nebyli šéfové obou hlavních stran. Pokud ani ten nezíská důvěru, jako Číslo Tři se dočká Jiří Paroubek. A na konci téhle únavné cesty bude buď vláda s většinou, nebo nové volby.
HN, 5.10.2006
