ČSSD v inzerci proti ODS minulý týden v Právu uváděla: "Teď budeme chvíli hrozit návratem komunistů, se kterými jinak tak rádi spolupracujeme." Sdělením se jaksi implicitně snaží dokázat, že takových argumentů se nebojí. Opak je však pravdou. Proč by pak Jiří Paroubek o týden později vydával v inzertní příloze ČSSD dlouhý text, kde takovou blízkost vehementně popírá?
Důvody jsou nasnadě - ČSSD zřejmě v průzkumech opakovaně vychází, že taková spolupráce není populární, a zřejmě i proto také Jiří Paroubek shodil v listopadu volby, protože by spolupráci s posttotalitní stranou tváří v tvář dvacátému výročí sametové revoluce neustál. Zdá se, že průzkumy dnes říkají socialistům totéž - tedy s KSČM nikoliv.
Nezaškodí proto podívat se, jak je to ve skutečnosti. Podle stanov ČSSD o reálné politice strany rozhoduje Předsednictvo - to je složeno z předsedy, místopředsedů, předsedů parlamentních klubů a klubu v EP, zástupců krajů a dalších představitelů volených Ústředním výkonným výborem. Názory na spolupráci s KSČM lze zkoumat u představitelů, kteří jsou členy Předsednictva z titulu funkce, tedy kromě posledních dvou skupin, jejichž složení může být každé zasedání odlišné. Z rozboru výroků vyplývá, že spolupráce s pohrobky Gottwaldovy strany má ve vedení ČSSD velkou podporu. Připomeňme si jen některé jejich výroky na adresu spolupráce s KSČM:

Předseda: Jiří Paroubek
Lidé si zvyknou, když bude dobře fungovat koalice s lidovci, a když s komunisty, tak samozřejmě i na ni. (idnes.cz, 12.11.2008)

Měl bych chuť je (komunisty) zatáhnout do systému naplno. (ihned.cz, 26.5.2006)

Místopředseda: Bohuslav Sobotka
Pokud bychom měli na výběr jen mezi menšinovou vládou tolerovanou komunisty a velkou koalicí, tak to první může být menší zlo. (Právo, 2.5.2006)

Jsme připraveni jako menšinová vláda i na podporu KSČM. (MF Dnes, 4.3.2006)

Spravedlivě je však třeba říct, že Sobotka dlouhodobě patří ke křídlu prosazujícímu spíše spolupráci s menšími stranami. Otázka však je, jaký bude jeho názor, pokud mu hlasy s lidovci a zelenými na většinu stačit nebudou....

Místopředseda: Zdeněk Škromach
Jsme schopni například hovořit i s komunisty. (idnes.cz, 10.10. 2006)

ČSSD už si zakázala spolupráci s KSČM, Unií svobody i ODS. Zbývá už jen zákaz spolupráce s lidovci a pak už nezbude, než aby získala ve volbách 51 procent hlasů, aby mohla vládnout sama. (idnes.cz, 28.3.2005)

Místopředseda: Lubomír Zaorálek
Usilovali jsme o vytvoření koalice, ve které by byli společně s komunisty lidová strana, nicméně ta do této koalice se rozhodla nevstoupit, takže to je varianta, která nám zůstává. (Rádio Impuls, 6.11.2008). Zaorálek byl architektem krajské koalice ČSSD-KSČM i stejné koalice na ostravské radnici.

Místopředseda: Roman Onderka
spolupráci odmítá

Místopředseda Milan Urban:
spolupráci odmítá

Předseda poslaneckého klubu: Bohuslav Sobotka
viz výše

Předseda senátorského klubu: Petr Vícha
Na regionální úrovni nelze odsoudit vznik různých koalic, včetně koalice s KSČM. A podle zatímního hodnocení funguje většina krajů pod vedením ČSSD velmi dobře, v našem kraji nepochybně mnohem lépe než pod taktovkou ODS a KDU-ČSL, jako tomu bylo před volbami. (Respekt, 29.11.2009)

Předseda poslaneckého klubu v EP: Jiří Havel
Nezříkáme se podpory žádné strany včetně KSČM k uskutečnění našich programových cílů.... Na parlamentní úrovni musíme stejně jako jiné strany respektovat, že KSČM má mandát z demokratických voleb. Bereme také v úvahu, že voliči KSČM nepochybně nehlasovali pro pravicové hodnoty a tuto jejich vůli chceme respektovat. (Listy 3/2008)

Spolupráce s KSČM tedy rozhodně není vyloučenou variantou, ba naopak. Situaci v ČSSD ostatně ve stejném článku uznal i Jiří Paroubek, když uvedl, že "vedení ČSSD bylo v únorových dnech (ale také předtím) hluboce rozděleno" a dále vyjmenovává tři křídla v rámci sociální demokracie - křídlo blízké KSČM, křídlo centristické a křídlo pravicové. Tehdy podle něj zvítězilo první z nich. Dnes se od něj sice snaží distancovat, uvedené výroky však ukazují, že "nedohlédnutí mocenských záměrů komunistů" (opět citace z Paroubka) hrozí i dnes.

Autor je výkonným redaktorem CEVRO Revue