Horní parlamentní komora zažívá období relativní popularity, kterou bude posilovat protivládními vety

Senátu je teprve čtyřiadvacet let, leč v poslední době zažívá druhý významný přeliv svého politického zabarvení. Zpočátku byl doménou pravice, ODS i jiných pravicových či středových subjektů, takže mu někteří levicoví politici hanlivě přezdívali „panská sněmovna“. Avšak i ČSSD si v něm dokázala vybojovat významné zastoupení.

Blednoucí oranžová

To pak rostlo a vrchol přinesl rok 2008 s „oranžovou tsunami“ Jiřího Paroubka. Posléze začala oranžová více a více blednout, nejen v Senátu, ale rovněž celostátně. A strana, jež má v celostátních preferencích něco málo nad pět procent, může těžko počítat s úspěchem ve volbách konaných dle většinového systému.

Letošní senátní volby tak pouze potvrdily fiasko ČSSD ze souběžně konaných krajských voleb. Obhajovala, či přesněji řečeno její senátní klub obhajoval, deset míst. Do finále postoupili jen tři z obhajujících, místopředseda horní komory Milan Štěch, Radek Sušil a Miroslav Antl – ten ale radši v dresu vlastního hnutí Za občany. Plus nově startující starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, do nějž strana nedávno vkládala velké naděje. Tristní kandidatura na ministra kultury však jeho renomé docela pošramotila, a místopředseda ČSSD tak bude koncem tohoto týdne hrát o to, zda se vůbec reálně posune z komunální do celostátní politiky. Pokud ano, možná v něm někteří spolustraníci opět začnou vidět spasitele, nicméně letošní krajské i senátní volby potvrdily, že sociální demokraté skutečně zápolí o holé přežití a budou o ně zápolit i s omezenějším rozpočtem. Státní příspěvek za mandát senátora činí ročně 900 000 korun. Již nyní jistá ztráta sedmi senátorů (Antl začal politicky soukromničit) tak pro ČSSD v příštích šesti letech znamená i ztrátu skoro 38 milionů korun. Plus třeba skutečnost, že přijde o možnost zaměstnat některé lidi ze svého aparátu jako asistenty senátorů.

Kvůli porážce na Kladně, kde uvízl již v prvním kole s ani ne devíti procenty, končí v celostátní politice i významná postava strany Jiří Dienstbier mladší. Kladenský senátní obvod číslo 30 počínaje svým vznikem v roce 1996 patřil sociální demokracii, od roku 2008 pak přímo rodině Dienstbierů. Nejprve Jiřímu Dienstbierovi staršímu; po jeho úmrtí, od roku 2011, převzal senátní štafetu od otce syn. Nyní má Kladno možná novou hvězdu, vítězku prvního kola, advokátku a pirátku Adélu Šípovou. Ústavou daná věková hranice pro vstup do Senátu však nutí poukázat na její mladistvý věk čerstvých čtyřiceti let. I proto možná Pirátům v senátních volbách zatím pšenka nekvetla. Na tuto ligu jsou zatím zkrátka příliš mladí, jakkoliv je Šípová v nadcházejícím souboji s protřelým matadorem ODS Petrem Bendlem asi favoritkou.

Komunistům se v senátních volbách nedařilo nikdy. A osm kandidátů hnutí ANO ve druhém kole odráží především úspěch ANO v krajských volbách, při nichž jeho voliči senátní kandidáty vnímali prostě jako součást balíčku. Ve finále už je pravděpodobně nechají spíše na holičkách, a i kdyby ne, všeobecná atmosféra „všichni proti ANO“ do Senátu patrně ve většině obvodů posune jejich soupeře.

Pozoruhodný případ pak představovala kandidatura Miloslava Ludvíka ve společném dresu ČSSD a ANO. Ředitel Fakultní nemocnice v Motole a někdejší ministr zdravotnictví za ČSSD asi senátorem být opravdu nechtěl, jinak by si nepřibíral tričko hnutí Andreje Babiše, což v Praze znamená de facto politickou sebevraždu. Alespoň může malebně ilustrovat mizerii stran současné vládní koalice v senátních volbách.

Jejich druhé kolo vlastně bude soubojem ODS a STAN o post předsedy horní komory, na nějž má dle neformálních pravidel nárok nominant nejpočetnějšího senátorského klubu. Finálové dějství senátních voleb tak asi – nesporně pro většinu voličů – ztratí politickou šťávu, a pokud se zopakuje volební účast ze druhého kola v roce 2018, tedy 16,5 procenta, půjde o velký úspěch.

Senát každopádně ještě umocní svou nynější podobu bašty opozičních stran. Pokud současná vládní sestava dokáže spolupracovat i v posledním roce volebního období, měla by případná senátní veta bez potíží přehlasovávat. Ovšem sociální demokraté i komunisté budou opravdu bojovat o přežití. A krajskými a senátními volbami fakticky odstartovala kampaň pro sněmovní volby v příštím roce. Přidáme-li covid a předpokládané tvrdé ekonomické dopady současné pandemie, lze očekávat velmi bouřlivé časy i rozklížení soudržnosti vládní většiny. Senátu se tak mohou otevřít netušené možnosti i na poli zásahů do běžné legislativy.

Senát by mohl zklidnit situaci

Oproti tomu, opoziční většina v Senátu by mohla, ba měla přispět k uklidnění poměrů, posílit vědomí, že demokracie jako taková se nenachází v zásadním ohrožení. Vždyť zrušení horní komory rozhodně není na pořadu dne a díky jejímu složení určitě neprojdou ani případné, jakkoliv nyní zcela hypotetické, změny ústavy, které by nějak narušovaly stávající ústavní pořádek. Bohužel blížící se sněmovní volby žádnému zklidnění přát nebudou.

Autor je politolog

LN, 5.10.2020