Na první pohled by se mohlo zdát, že v nadcházejících volbách o nic moc nejde. Vnější bezpečnost máme zajištěnu, ekonomika šlape jedna radost a v návrat „reálného socialismu“ nikdo soudný nevěří. Přesto z poselství, která druhdy konzervativní ODS vyslala v uplynulých několika dnech, vyplývá hrozba dosud netušená: anarchie.

Občanští demokraté ztratili poslední zbytky úcty k právnímu řádu. Svým příznivcům říkají, že v případě úspěchu ODS to, co parlament v minulých měsících schválil, nebudou muset dodržovat. Mirek Topolánek chce ihned po volbách začít vyjednávat o „zrušovacím zákoně“, který by na onen svět poslal zákony o inspekci práce, úrazovém pojištění či ustanovení, podle něhož má nemocenskou zpočátku platit zaměstnavatel. Utrum by měly registrační pokladny i minimální daň pro živnostníky. S největší radostí by pak ODS pohřbila zákon o neziskových nemocnicích a zákoník práce, tedy normy, které Sněmovna odsouhlasila (po záporném stanovisku pravicového Senátu i prezidenta) dokonce třikrát.

Tož vzhůru do Kocourkova! Některé přijaté zákony nechť platí pár dní, jiné ať nevstupují v platnost vůbec. Parlament můžeme obsadit plejádou klaunů, protože o trosky své pověsti stejně brzy přijde. Koho by zajímalo, co večer schvaluje, když vše může být ráno naruby. Adié, milé zákony, teď bude směrodatné, co nám přes noviny vzkáže modrá elita z Jánského vršku.

Pokud se někdo domníval, že Topolánkovu euforii zkrotí potenciální koaliční spojenec, KDU-ČSL, byl vyveden z omylu. Miroslav Kalousek potvrdil, že ochotně odpíská i registrační pokladny, byť je lidovci původně pomohli prosadit. Podle Kalouska se tak stalo v rámci koaličního kompromisu. Pozoruhodná logika od muže, který všude dokola vysvětluje principy odpovědného koaličního chování. Volič tak aspoň ví, že co dnes KDU-ČSL odhlasuje s ČSSD, zruší zítra s ODS, a naopak. Inu koaliční partner k pohledání.

Neúcta k zákonům je nejviditelnějším, nikoli však jediným příznakem anarchoidních tendencí občanských demokratů. Návrhy, které předkládají, mají jen zřídkakdy propočítané. Výmluva na nedostatečné odborné zázemí přitom není u partaje vládnoucí krajskými zastupitelstvy, Senátem a Hradem namístě. Zpolitizováním kauzy biolíh ODS a její uniformovaní sympatizanti podrývají důvěru v policii. Vystupování Mirka Topolánka je nezvykle často provázeno sklonem k hysterickým či cholerickým reakcím. Určitá labilita předsedy ODS pak dává s projevy absence slušného vychování – vzpomeňme jen jeho nepodání ruky sokovi Paroubkovi – smrtící koktejl. A to ještě nepřišla řeč na nový styl, kterým tuzemskou politiku obohatil ideolog české pravice Miroslav Macek.

Za takové situace není podstatné, co vedle zvýšeného hlasu a nařčení z šibalství přinesou televizní duely Paroubek–Topolánek. Maximálně si můžeme dělat zářezy, kolikrát vypadne vůdce opozice z nacvičené role. Poutavější je sledovat, jaké připravované experimenty, ať už na voličích, státní správě nebo ekonomice, naznačí v tichosti zvídavým médiím. Které ministerstvo ODS zruší, které přestěhuje, který zákon bude ignorovat, který teatrálně odstraní, jaké sociální dávky či zaměstnanecké jistoty odloží „k ledu“.

Obavy z nevypočitatelnosti a anarchie zatím vzbuzovali pouze zelení. Kam se ale hrabou na ODS. Změť jazyků, kterou předváděla donedávna, nyní korunují záměry, jež hrozí nestabilitou politickou, hospodářskou, ale i právní. Dělí nás od ní již jen pár kroků. Pamatujme na to u voleb.

Ve zkrácené podobě vyšlo 29.5.2006 v deníku Právo

Autor je poradce předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka