... učenlivý žák svého guru, pana prezidenta

V pátek 23/11 jsem se zatajeným dechem sledoval na prvním programu České TV pořad „13. komnata Renaty Kalenské“. Mám tu novinářku rád – z dob kdy byl svět o něco víc normální a já denně četl Lidové noviny.

V nich dělala Renata víkend co víkend tzv. velké rozhovory. Svým osobitým, nezapomenutelným stylem.

Mám ji rád i jako ženu. Renata má to, co moudří muži cení nade vše – nesnadno popsatelné charisma, něco, co člověk vnitřně cítí, že to tam je, něco, co ho přitahuje jako magnet, něco, co způsobí, že tomu člověku, té ženě, lze věřit.

Netušil jsem ovšem, čím vším si Renata prošla a prochází. Znásilnění, těžká cukrovka, smrt klepající na dveře, transplantace slinivky a ledviny. Nebýt tohoto pořadu, asi bych se to nikdy nedozvěděl – informací o vezdejším světě je strašně moc a ne všechny se dají pojmout, vždycky nám něco „proteče mezi prsty“; teď už to vím a o to víc si Renaty lidsky vážím.

Nemohu se ovšem na tuto pozoruhodnou ženu-žurnalistku nepodívat z jiného úhlu. Blogerka Hana Rebeka Šiander si dala v roce 2010 (1/3) tu práci a na blogu iDnes zveřejnila text „Nejhrůznější výroky Miloše Zemana o novinářích“. Jsou sice staršího data, ale kdysi premiér a dnes prezident v tomto směru názor nezměnil.

Čeští novináři jsou podle MZ sebevědomí hlupáci, nejpitomější tvorové na zeměkouli, novinářští blbečci, novinářský póvl, pitomci, hnůj a fekálie. A tak podobně. Tento člověk neříká kdo konkrétně, ani nepoužívá slovní spojení „někteří novináři“, ale vztahuje toto své hodnocení na všechny.

Tedy i na Renatu Kalenskou, šlechtičnu mezi žurnalisty. Renata je bezpochyby nad věcí a tento problém, který se jí osobně týká, neřeší. Mě, kdo má z podstaty věci jistý odstup a také jisté představy o tom, jak by se měl vrcholný ústavní činitel – státník – chovat a jak se vyjadřovat, něco takového upřímně uráží.

Protože jsou to urážky dlouhodobé a systematické, nemohu jinak než konstatovat, že na Hradě slouží národu v roli prezidenta hulvát. Je mi líto.

Po pátečním (24/11 – po hlasování o nedůvěře vládě) setkání premiéra s novináři se zdá, že se tento bacil usadil i v myšlení premiéra. Mezi těmi, kdo Andreji Babišovi položili dotaz, byla také Zuzana Černá. Nyní pracuje v médiu Seznam Zprávy, předtím působila v jiných sdělovacích prostředcích. A co se nestalo: předseda vlády místo toho, aby věcně odpověděl, pustil se – pěkně „po zemanovsku“ do kádrování:

Kyperská firma Seznam.cz. Zuzano, vy jste byla v Impulsu, pak jste byla v České televizi a teď jste v kyperské firmě, která permanentně lže, já vám nemám co říct.

Skvělá reakce, pane premiére. Každý z nás v minulosti někde byl. Vy jste teď šéfem politické divize Agrofertu (ANO), předtím jste byl členem slovenské odnože politické strany s názvem Komunistická strana Československa, není-liž pravda?

Nevím, jestli je či není Seznam.cz firma kyperská či nekyperská, zato vím jistě, co byla zač KSČ: Organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.

To netvrdím já, ale zákon: číslo 198 z roku 1993, paragraf 2, článek druhý.

Nevadí mí, že Zuzka Černá pracovala v Rádiu Impuls a v České televizi; vadí mi, že vy jste byl v druhém nejhorším období poválečných dějin mé vlasti (po padesátých letech), v pookupační éře tzv. normalizace, členem politické strany diktátorů sloužících cizí moci (Kremlu), která aktivně omezovala moji svobodu. Sorry jako.