Stanoviska ODS k obsazení funkcí ve vedení Sněmovny a k jmenování nové vlády vyvolávala řadu otázek a pochybností z ústavního hlediska.

Občanští demokraté trvali na menšinové vládě ODS s podporou všech kromě komunistů, jinak chtěli předčasné volby. To je politické stanovisko, na něž má vedení jistě právo. Jiná je však otázka politické racionality, když přece muselo být jasné, že na základě rovnovážného poměru sil pravice a levice nemůže ODS bez dohody se soc. dem. žádné řešení úspěšně prosadit.

Despekt ODS k Ústavě ČR je opravdu zvláštní. Ústava jasně stanoví tři pokusy o jmenování nové vlády po volbách, než by prezident republiky mohl získat možnost - nikoli povinnost - rozpustit Sněmovnu a vyhlásit předčasné volby. Předáci ODS tuto ústavní proceduru ignorovali. Ona je však uvážená, protože politiky nutí k řešení v duchu parlamentní demokracie, aby nechtěli příliš brzy vlastní neschopnost přesouvat na občany požadavkem nových voleb.

Je to zvláštní tím více, že ODS hrála hlavní roli při vypracování a přijetí ústavy koncem roku 1992, k níž se nyní tak přezíravě chová. ČSSD tehdy přišla s vlastním návrhem, který tyto otázky řešil jednodušeji a flexibilněji, ale ten tehdy pravicoví poslanci odmítli. Proto platí stanovená ústavní úprava a je třeba ji důsledně respektovat.

Po volbách v roce 1996 bylo jednání o tom, aby menšinová vláda V. Klause dostala důvěru, také velmi složité. Napsal jsem tehdy o postupu vedení ODS: „Za pozornost stojí rozhodnutí výkonné rady ODS, která den před začátkem jednání Sněmovny prohlásila, že pokud Klausova vláda důvěru nedostane, tato strana se dalších jednáních o ustaveních vlády již nezúčastní. Pokud bylo míněno vážně, bylo krátkozraké. Pokud bylo chápáno jako prostředek politického nátlaku a zastrašování, bylo primitivní (stejně primitivní byla i výhrůžka místopředsedy ODS I. Pilipa, že v takovém případě musí být M. Zeman odvolán z předsednictví Sněmovny).“

Na dokreslení onoho despektu k ústavním pravidlům uvádím požadavek poslaneckého klubu ODS ze 4. 8. 2006 bývalému předsedovi Sněmovny Lubomíru Zaorálkovi, aby svolal zvláštní schůzi Sněmovny, jež by se zabývala situací v České konsolidační agentuře. Požadavku nebylo možno vyhovět, protože Zaorálek má zákonné oprávnění řídit ustavující schůzi a tím jeho právo končí. Normální schůze s věcným programem může být svolána až po ustavující schůzi komory.

Více úcty k ústavě a zákonným pravidlům řešení povolební situace ze strany ODS by opravdu bylo žádoucí.

Právo, 12.8.2006

Autor je poslanec za ČSSD