Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Petr Pithart

se podílel na krádeži dvanácti (možná dvaceti) milionů korun společnosti Arpida v roce 1992- Tehdy OH, jejímž představitelem Petr Pithart byl, neodevzdalo vybrané peníze pro českobudějovickou společnost Arpida a použilo je v předvolební kampani (v domění, že je vrátí z peněz, které dostanou za hlasy). Petr Pithart je minimálně defraudant. OH a Arpida byl první skandál s financováním politických stran a hnutí a dalším skandálem je, že nebyli ani soudně ani mediálně odsouzeni. Inu bratři v triku. Hlavně,že po svém volebním neúspěchu vzlykali, že je lidé nevolili, protože jim vadil jejich morální kredit.

Lež

navíc taková pěkně podlá, krásenská.

Petr Pithart

mně nevadí, považuji ho za vzdělaného, moudrého a slušného člověka. Dokázal to i podpisem Charty 77. A mimo jiné, tu Škodovku privatizoval dobře. Jednu věc ale nechápu, jak někdo, který byl kdysi členem KSČ může moralizovat jiné a ještě z pozice KDU-ČSL. Jistě, mýlit se je lidské, nesoudím, ale to ještě neznamená, že mohu soudit jiné.

Re: Petr Pithart

Privatizaci Škodovky si přičítá více lidí.

Slušný člověk nevyužije úmrtí slušného člověka (Ježka) k útokům na politického oponenta Václava Klause.

Myšlenky, slova a realita

K tomu lze jen dodat, že Listy, Pithart, ÚSTR nebo Jelínek nemají monopol na pravdu. Měli by si uvědomit, že existuje reálný svět s jinými starostmi a problémy, než prezentuje autor.

Mezi ideály a realitou

zeje vždy propast. Je o to větší, o co je slušnost národa nedokonalejší, přičem dokonalý národ (člověk) neexistuje.

Tyto vámi autore vyjmenované jedince si do rámečku nedají především jejich voliči a, díky jim, bohužel i celé Česko.

Věta vytržená z kontextu může působit podivně až absurdně.

COPY: Grospič už dříve na sněmovní půdě k protikomunistickému hnutí 50. let pronesl: „Tento odpor měl někdy formy ozbrojených akcí, ale převážně akcí, které směřovaly proti potlačování lidské důstojnosti, glorifikovaly vraždy a byly přímo upláceny zahraničními vojenskými službami. Je potřeba klást si otázku, zda lidé, kteří se dopouštěli této činnosti, nenaplňovali skutkovou podstatu vlastizrady, a jak by proti takovým lidem bylo postupováno v jakékoliv jiné zemi včetně oněch proslulých západních demokracií.“

Poněkud absurdní otázka zní: Kdo byl protikomunistický odboj?

1) Byli to ti, kteří prošli lágry nebo skončili na popravišti?

2) Byli to ti, kteří to zosnovali, v důsledku čehož ti nejlepší, ať už komunisté nebo nekomunisté, prošli lágry nebo skončili na popravišti?

Re: Věta vytržená z kontextu může působit podivně až absurdně.

Asi tak.

Trošku teoreticky: soudruh Pithart/Šiklová a soudruh Grospič se možná potkávali. Pithart jako člen strany a Grospič jako nadějný mládežník téže strany. Rokama to asi nesedí, principielně ano.

Grospič je čitelný, Pithart a Šiklová jsou typičtí komunističtí mlžiči, mlze možno v politice také říkat pravda a láska/eurohodnoty. Zkráceno.