Ostravský sjezd sociální demokracie byl poznamenán souhrou dvou kontroverzních faktorů – poptávky po výrazných autoritách a sílící regionalizace partají. Za "alfa-samce" se nabídl prezident Miloš Zeman a delegáti se jím nechali uhranout jako králíček kobrou. Stačilo, aby se zřekl neutrální pozice, která se od prezidenta očekává, a prohlásil, že ČSSD přeje úspěch a nabízí jí své přátelství.

Druhý problém souvisí s léta se potvrzující tezí o politických stranách coby federaci regionů. Vliv centrálních špiček slábne na úkor lokálních struktur, leckdy opřených o narychlo posbírané členy, kteří jsou snadnými úlovky různých velrybářů. Setkáváme se také stále častěji s tím, že je větší zájem o umístění na kandidátní listinu do krajského či městského zastupitelstva než do Poslanecké sněmovny. Politická i ekonomická moc se snadněji uplatňuje na nižší než celostátní úrovni. Bylo by ostatně zajímavé vědět, kolik z šesti stovek delegátů sjezdu ČSSD je existencionálně navázáno na samosprávy krajů, v nichž až na dva regiony vládne sociální demokracie.

Buď jak buď, vrcholná sociálnědemokratická akce proběhla pod taktovkou hejtmanů, které hlasitě pochválil i Miloš Zeman. Po jihomoravském Michalu Haškovi se dalším místopředsedou stal plzeňský Milan Chovanec. No a českobudějovický Jiří Zimola svoji kandidaturu stáhl na poslední chvíli.

Místopředsednický post naopak ztratil Jiří Dienstbier, který je známý jako vytrvalý kritik regionálních nešvarů, zejména v Praze, na Ústecku a Liberecku. Sociální demokraté nechtějí v nejužším vedení nejpopulárnějšího českého politika, jenž dokáže oslovit mnohem širší elektorát, než je pevné voličské jádro oranžových. Dosáhne jak do liberálního středu, tak do rezervoáru KSČM, kterou veřejně připouští i jako možného partnera Lidového domu při vládnutí.

Můžeme se také těšit na parádní paradox. Jiří Dienstbier patrně přestane být nejpopulárnějším politikem. Agentury zkoumající veřejné mínění, STEM a CVVM, totiž dosud do svých šetření zahrnovaly jen předsedy a místopředsedy stran a nejvyšší ústavní činitele – členy vlády a vedení obou parlamentních komor. Dienstbier ale nyní bude jen řadovým senátorem a do seznamu nabízeného občanům se - pokud neučiní sociologové výjimku - nevejde.

Jiří Dienstbier bude chybět v nejvyšších patrech sociální demokracie nejen svým sympatizantům, ale i Bohuslavu Sobotkovi, kterému je blízké racionální uvažování, včetně personálního. Sám byl znovuzvolen předsedou třiaosmdesáti procenty hlasů, což by mohlo být důvodem k radosti – nebýt dojmu, že autorem scénáře, který se na sjezdu realizoval, byl spíše Zemanovi bližší Michal Hašek.

Sobotkova síla nicméně spočívá i v roli stínového premiéra, jenž se s největší pravděpodobností stane po volbách premiérem řádným. V minulých dnech jsme slyšeli, že stínová vláda ČSSD bude výrazně rekonstruována a zasednou v ní prý ti, které by rád Sobotka viděl ve své vládě skutečné. Uvidíme, jak moc si dokáže dupnout. Zatím opakuje, že ve stínovém kabinetu dál počítá i s Dienstbierem.

Až si sociální demokracie ujasní svoji sestavu, jež bude voliče přesvědčovat o své kompetentnosti, dojde snad i na zevrubné představení vize, jak by se měla vláda ČSSD odrazit na stavu a kondici České republiky. Sjezd se bohužel zevrubné programové debatě vyhnul.