Prý jsem důchodce. Oficiálně starobní důchodce. Tak mě to tedy dohnalo, je to opravdu tak. Po Novém roce žádost o důchod, v březnu do důchodu a měsíc a půl poté mi přišel důchodový výměr.

Ale co to? Budu dostávat o 1 200 korun méně, než byl loňský odhad? Částky uvedené na informativních výpočtech, které mi Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na mou žádost jednou za rok posílala, pomalu rostly a já byl v klidu. Přeci by mě neošidili. Pan premiér zcela jasně řekl, že důchodce miluje.

To musí být chyba ve výpočtu. Podal jsem námitku proti rozhodnutí.

Chyba to prý není. Námitka byla zamítnuta. Výpočet byl udělán správně a data pro tento výpočet byla stanovena nařízením vlády 381/2020 Sb. ze dne 21. září 2020. Vláda tímto nařízením upravuje parametry důchodů pro rok 2021. Toto nařízení nabylo účinnosti dnem 1. 1. 2021. Podobná nařízení se dělají každý rok, obvykle v září a platí pro celý následující rok.

Tohle nařízení vlády upravilo některé parametry výpočtu nových důchodů oproti předchozímu stavu. Na snížení mého důchodu měla podle ČSSZ zásadní vliv změna procentní výměry mého důchodu, neboť výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu dříve činila 1,0715 a nová výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 činí jen 1,0194. To je snížení procentní výměry bezmála o pět procent!

Znamená to, že kdyby můj termín odchodu do důchodu připadl na rok 2020, dostal bych podle starých parametrů nejméně o 1 200 Kč vyšší důchod, a navíc bych se již jako stávající důchodce zúčastnil valorizace k 1. 1. 2021. To by mi důchod pro další období ještě o další významnou částku navýšilo. Jiný důchodce se stejnými odpracovanými roky jako já a se stejnými zásluhami jako já, který odešel do řádného důchodu už vloni, dostal tedy vyšší důchod než já a valorizaci k tomu. Stát se k tomuto důchodci zachoval mnohem lépe než ke mně, ten veliký rozdíl mezi námi bude doživotní a bude se zvětšovat s každou další valorizací.

Tohle všechno se přeci nemůže týkat jenom mé osoby a mého důchodu.

Pátral jsem, zdali si někdo všiml této disproporce.

Všiml si toho Ing. Šafránek z Freedom Financial Services, který na podzim roku 2020 radil pojištěncům těm, kteří mají důchodový věk v r. 2021 a mají nízký počet dnů chybějících do dosažení důchodového věku (nejlépe do 90 dnů), aby si zažádali o předčasný důchod ještě v roce 2020. A to přesto, že procentní výměra předčasného starobního důchodu jim bude snížena o 0,9 % výpočtového základu.

Každý, kdo to stihl udělat, pak nepřišel o tak velkou částku, jako kdyby to neudělal. Následující tabulka na 4 příkladech ukazuje, že se propad týká všech skupin důchodců. Něco podobného se podle pana Šafránka stalo vůbec poprvé.

Jak mi před časem sdělil můj kamarád-vrstevník, článek si přečetl včas a ještě stihl do konce roku 2020 zažádat o předčasný důchod. Na svém důchodu, který činí přibližně 16 000 Kč, tak zachránil více než 600 Kč měsíčně.

A já jsem se začal ptát, v jakém to žiji státě, kde by se vyplatilo jít do předčasného důchodu? Dokonce se ještě více vyplatilo současně zanechat práce, přestat přispívat na daních a raději hned začít čerpat předčasný důchod. A ten bude až do konce života důchodce vyšší, než by byl ten řádný, přiznaný v dalším roce a podle nového nařízení vlády. Podle ohlasu na tomto serveru toho prý řada důchodců využila.

Podle všech výpočtů vznikl veliký rozdíl mezi důchodci, kteří odešli do důchodu před datem 1. 1. 2021, a těmi důchodci, kteří odešli do důchodu po tomto datu společně se všemi pojištěnci, kteří do důchodu ještě odejdou. Zatímco první skupina měla proveden výpočet podle dřívějších nařízení vlády a byla zahrnuta halasnou přízní paní Maláčové a premiéra Babiše, všem bylo valorizováno i nad rámec zákona, dostali bonusy - tak druhé skupině byl často důchod redukován zejména sníženým procentním výměrem nařízením vlády 381/2020 Sb., pod kterým je také podepsána ministryně Maláčová a premiér Babiš, a propast mezi nimi zvětšují měsíčně vyplácené valorizace přiznané vloni první skupině.

Bylo by dobré, aby si všichni letošní i ti budoucí důchodci uvědomili, jak s nimi zachází tato vláda. Pochopil jsem, že tam, kde to má okamžitý efekt a kde stávající důchodce vidí rozdíl na „výplatní pásce“, tam se za veliké mediální pozornosti přidává nebo se snaží přidávat. Premiér tvrdí, že má důchodce rád a jsou jeho priorita, paní Maláčová by nestrpěla, aby se někdo zděsil nad svým důchodovým výměrem. Ano, tito důchodci vidí rozdíl okamžitě.

Ale těm dalším se může v tichosti ukrádat. Rozdíl pravděpodobně neuvidí. Výpočet důchodu je docela složitý a možná, že ani nesledují svoje důchodové konto. Někteří si bláhově myslí, že jsou také v přízni této vlády. Po tom, co jsem nastudoval, tvrdím, že nejsou a vládu nezajímají.

Takový průměrný důchodce z roku 2021 pobírající měsíčně 16 000 Kč má možná radost z toho, že za něj paní Maláčová bojuje jako lvice, aby mu přidala 300 Kč nad rámec povinné valorizace. Zřejmě ale vůbec neví o tom, že na důchodovém výměru má o 600 Kč méně oproti částce, kterou bere jiný důchodce z roku 2020 se stejnými zásluhami. Tento důchodce z roku 2020 bere tedy o více než 600 Kč víc a při příští valorizaci se rozdíl mezi těmito důchodci ještě zvýší.

Tato strategie vládě vychází. Sám nevím o nikom, kdo by si stěžoval. A opoziční strany k tomu mlčí. Většinou podporovali a podporují zvyšování důchodů stávajících důchodců. Ale že by snad budoucí důchodci mohli chtít také tolik, na to raději nemyslet…

Bude zajímavé sledovat, jaké parametry nastaví vláda důchodcům pro rok 2022 svým novým nařízením, které se očekává letos v září. Jaké parametry dalším důchodcům nastaví a zda také zohlední i letošní standardní i nestandardní přidávání, za které tak hlasitě bojuje. To, že tato nařízení vlády jsou v souladu se Zákonem o důchodovém pojištění a dalšími zvyklostmi, ještě nemusí znamenat, že jsou v souladu s ústavním pořádkem tohoto státu. Alespoň já si to tak myslím.

Protože se mohu mýlit a můj názor zůstane jenom názorem obyčejného občana, chci se zeptat někoho kompetentního. Tím kompetentním, kdo to spravedlivě posoudí, nemůže být tato vláda. Může to být pouze soud. Tím, že jsem se v roce 2021 stal starobním důchodcem a zcela nechtěně jsem se stal osobou poškozenou, rozhodl jsem se svého práva plně využít.

Spolu s paní advokátkou JUDr. Pešulovou jsme dne 16. 7. 2021 podali u Městského soudu v Praze žalobu na ČSSZ, potažmo na nařízení vlády 381/2020 Sb., podle kterého ČSSZ postupovala při výpočtu důchodu.

Žaloba je obsáhlá, zde uvádím jen velmi stručně důvody této žaloby:

- Domnívám se, že rozhodnutím vlády, vtěleným do nařízení č. 381/2020 Sb. pro rok 2021 byla narušena rovnost občanů. Občanu se stejnými zásluhami a stejnou dobou pojištění, kterému vznikl nárok na důchod před datem 1. 1. 2021, vznikl nárok na výplatu vyššího důchodu než tomu, kterému vznikne nárok na důchod po datu 1. 1. 2021. Občanovi s přiznaným důchodem před datem 1. 1. 2021 byla navíc částka k tomuto datu valorizována a tím se rozdíl ještě zvětšil. Ten rozdíl v částkách je trvalý a bude se pravděpodobně zvětšovat s každou další valorizací. Domnívám se, že takto stanové parametry, které způsobují neodůvodněné snížení důchodu, je v rozporu s článkem 1 odst. 1 Ústavy, jakož i s článkem 1 Listiny, neboť zjevně nepřiměřeným způsobem diskriminuje značnou část pojištěnců, jímž byl nebo bude přiznán důchod po 1. 1. 2021 oproti stávajícím důchodcům k tomuto datu.

- Dále se domnívám, že s razantním snížením procentní výměry k 1. 1. 2021 nařízením vlády č. 381/2020 z 1,0715 na 1,0194 (bezmála o 5%) a úpravou redukčních hranic (z 15.328,- Kč na 15.595,- Kč a 139.340,- na 141.764,-Kč) došlo ke snížení absolutní výše vypočtených důchodů a také snížení podílu u občanů s nadprůměrnými zásluhami při čerpání z penzijního systému. Došlo tak k významnému snížení zásluhovosti. Také v mém případě tvoří snížení procentní úspory hlavní část snížení přiznaného důchodu. Tento trend je nutné považovat za nespravedlivý i přes případný argument, že na udržení a posílení zásluhovosti státního důchodového systému není dostatečný prostor. Vystává pak otázka, z jakého důvodu je prostor pro často prováděné i plánované valorizace stávajících důchodů nad stanovenou zákonnou úpravu. Tyto tendence změn parametrů systému, zejména snižování procentní výměry jsou ve sporu se zásadou zásluhovosti u průběžného systému a směřují k nivelizaci důchodů. Tento trend směřuje proti nálezu Ústavního soudu, Pl. ÚS 8/07 ze dne 23. března 2010.

- Také jsem přesvědčen, že byl narušen princip předvídatelnosti, na němž je založen dávkový systém důchodového pojištění. Nařízení vlády bylo vydáno v rozporu se zásadou, podle níž „by měl mít pojištěnec přibližnou představu o výši svého důchodu řadu let před samotným odchodem do důchodu“ §45 Pl. ÚS 8/07 z 23. března 2010.

Předpokládám, že tuto žalobu by měl s konečnou platností rozhodnout Ústavní soud České republiky. Jako prostý občan k němu nemám přístup, věřím však, že ho tam postoupí Městský soud v Praze, kam jsme žalobu zaslali.

Budu vděčný všem, hlavně budoucím důchodcům, když budou se mnou sledovat, jak se události vyvinou.

starobní důchodce